Jak si mají firmy poradit s karanténou

Rozšířil se zákaz obchodních činností, které nyní buď není možné provozovat, nebo s omezeními. Každý zaměstnavatel by se měl důkladně seznámit se všemi usneseními vlády, které jsou k dispozici na stránkách vlády https://apps.odok.cz/djv-agenda?date=2020-03-15.

Vzhledem k závažnosti situace se dá očekávat (oprávněně) vzrůstající počet požadavků na ochranné pomůcky, zejména pro zaměstnance, přicházející do kontaktu s třetími osobami. Lze také očekávat rostoucí počet požadavků zaměstnanců nepohybovat se při výkonu práce v oblastech nebo na místech, která zaměstnanci považují za riziková. A povinností zaměstnavatele je zajistit bezpečný výkon práce.

Dále se zaměstnavatelé nemohou automaticky spolehnout na to, že informace o nových omezeních se v plném a jednoznačném rozsahu dostala ke všem zaměstnancům. Zaměstnavatelé by měli zprostředkovat zaměstnancům informaci o tom, co pro ně nová omezení znamenají, zejména s ohledem na případné dezinformace, které by mohly zaměstnance ovlivnit.

Vláda v rámci krizového opatření výslovně doporučila zaměstnavatelům, aby využívali práci z domova nebo na dálku, je-li to možné, podporovali omluvenou nepřítomnost na pracovišti typu dovolená nebo placené volno a pozastavili činnosti, které nejsou pro provoz zaměstnavatele nutné. Doporučení se pochopitelně nerovná uložení povinnosti, nicméně dá se očekávat, že zaměstnanci se budou, s ohledem na doporučení nejvyššího orgánu výkonné moci, pevně domáhat uvedených pracovních režimů i u zaměstnavatelů, kteří zatím tyto režimy nezavedli. S ohledem na rozsah krizových opatření by měli tato doporučení zvážit i zaměstnavatelé, kteří o nich zatím neuvažovali, byť je práce na dálku u nich možná.

Zaměstnavatelé by se měli připravit na zvýšený počet komplikací s docházkou a s omluvami nepřítomnosti na pracovišti (a to i pro zaměstnance, kteří pracují na dálku) v souvislosti s vlivem nových omezení na běžný občanský život. Dá se totiž očekávat, že organizace života v režimu nových omezení zaměstnancům ovlivní a zkomplikuje výkon práce.

V rámci dalších krizových opatření může dojít k tomu, že někteří zaměstnavatelé mohou být orgánem krizovým řízením požádáni o součinnost nebo v krajním případě plnit úkoly, které jsou nad rámec povinností v krizových plánech. Orgány krizového řízení mohou uložit právnickým i fyzickým osobám pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoc, které jsou považovány za úkon v obecném zájmu a jako takové podléhají režimu překážek v práci (na straně zaměstnance) z důvodu obecného zájmu. Zároveň někteří zaměstnanci mohou odkázat na překážku v práci spočívající ve výkonu občanské povinnosti. Tyto případy nastávají zpravidla při řešení mimořádných situací – vyžadují ale (!) aby příslušný zaměstnanec byl povinen pomoc poskytnout podle právního předpisu, nemůže se o této překážce v práci rozhodovat sám.

Zaměstnavatelé by měli co nejdříve upravit plány, které přijali s ohledem na prvotní mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví o uzavření škol nebo nouzový plán vyhlášený vládou. Měli by reflektovat všechny povinnosti uložené vládou v novém usnesení, které se na ně vztahují a zvážit, jakým způsobem se vypořádají s doporučeními vlády (tj. nikoliv s „tvrdými“ povinnostmi).

Všechna opatření vlády směřují k omezení shromažďování osob, které by se mohly vzájemně virem infikovat, na maximální možnou míru. Všechna opatření zaměstnavatelů je tedy nutno vykládat přes tento záměr vlády. Pokud je zaměstnavatel na pochybách, zda je příslušné opatření, které chce přijmout vhodné, je třeba opatření vykládat úhlem pohledu, zda nepředstavuje riziko shromažďování osob a případnou nákazu.