Jaké povinnosti vyplývají pro orgány veřejné moci ze zákona o kybernetické bezpečnosti? Dozvíte se na konferenci Právo ve veřejné správě!
V průběhu roku 2014 byl přijat zákon č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti, který nabyl účinnosti 1. ledna 2015. Cílem zákona je stanovit podmínky spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou za účelem vyšší efektivity řešení kybernetických bezpečnostních incidentů a zakotvit oprávnění a povinnosti v dané oblasti s cílem zvýšit bezpečnost kybernetického prostoru.
Hlavní teze zákona jsou následující:
1. Konstituce práv a povinností orgánu státu, jemuž je svěřena konkrétní pravomoc v oblasti zajišťování kybernetické bezpečnosti v souvislosti s právy a povinnostmi dalších orgánů státu a soukromoprávních subjektů, které v této oblasti participují. Tímto orgánem je Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a jeho Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB).
2. Nastavení mechanismu přenosu informací nezbytných pro prevenci před kybernetickými hrozbami, které budou sloužit pro analýzu možných kybernetických útoků a pro způsoby jejich včasného rozpoznání.
3. Vybudování systému včasného varování, prevence a osvěty včetně poskytování pomoci při zavádění preventivních opatření a konkrétních protiopatření při hrozícím útoku.
4. Standardizace nastavení bezpečnosti systémů nezbytných pro chod státu v rámci kritické informační infrastruktury státu.
5. Stanovení pravidel pro koordinaci činností pro odvrácení a při odvracení hrozícího útoku na prvky kritické informační infrastruktury státu a k řešení situací, v nichž je potřeba přijímat opatření před možným následkem hrozícího útoku.
Povinnosti podle tohoto zákona a prováděcích předpisů (Nařízení vlády č. 315/2014 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury; Vyhláška č. 316/2014 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních a o stanovení náležitostí podání v oblasti kybernetické bezpečnosti [vyhláška o kybernetické bezpečnosti]; Vyhláška č. 317/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích) se týkají:
- poskytovatelů služeb a provozovatelů sítí elektronických komunikací,
- orgánů nebo osob zajišťujících významné sítě,
- správců informačních nebo komunikačních systémů kritické informační infrastruktury,
- správců významných informačních systémů.
Mezi těmito subjekty nalezneme i orgány veřejné moci, kterým je uložena řada nových a nejednoduchých povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Právě povinnostmi, které pro orgány veřejné moci vyplývají ze zákona o kybernetické bezpečnosti, se bude na konferenci Právo ve veřejné správě zabývat univerzitní profesor a odborník v oblasti práva, ekonomie, řízení rizik a bezpečnosti informačních systémů profesor Ing. Vladimír Smejkal, CSc., LL.M.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
