Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly. Vyplývá to z rozhodnutí VSZ v Olomouci, které má ČTK k dispozici.
Krajské státní zastupitelství v Jihlavě nepovolilo znovuotevření kauzy už loni v červnu. Případem se však žalobce znovu zabýval poté, co mu VSZ v Olomouci nařídilo na základě nových informací podnět k přezkoumání rozsudku znovu prověřit. Žalobce ale nakonec dospěl ke stejnému závěru.
Jeho postup tento týden posvětilo VSZ. "Vrchní státní zastupitelství se beze zbytku ztotožnilo s jeho závěrem, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti nebo důkazy soudu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve odůvodnit jiné rozhodnutí soudu. Zároveň nebyly zjištěny ani žádné skutečnosti, které by zakládaly důvodné podezření, že se vražd uvedených poškozených dopustila jiná osoba či osoby než odsouzený Leopold Hilsner," řekl dnes ČTK náměstek VSZ v Olomouci Radek Bartoš.
Podle VSZ žalobce pečlivě prostudoval řadu archivních spisů včetně například materiálu někdejší četnické stanice v obci Polná, které se k případu Leopolda Hilsnera vztahují. "Vykonaným dohledem bylo zjištěno, že Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka v Jihlavě, se podněty Lubomíra Müllera zabývalo mimořádně pečlivě, kdy státní zástupce iniciativně provedl i další šetření v archivech relevantních institucí, a s podněty se podrobně vypořádalo," doplnil Bartoš.
O obnovu řízení v případu vraždy Hrůzové požádal loni v únoru advokát Lubomír Müller. Svůj podnět opřel o archivní materiály, které tehdejší soudy neměly k dispozici a viděl v nich šanci zbavit Hilsnera viny. Podle něj se například Hilsner na základě sestavené časové osy objektivně nemohl vyskytovat na místech a v časech uváděných různými svědky. Domnívá se také, že s ohledem na charakter spáchaných násilných činů a jejich sexuální motiv mohl podle něj tento čin spáchat pomocný řezník Josef Zatřepálek a zpochbňoval také výpověď korunního svědka a výsledky zrakové zkoušky, které byl podroben.
Podle VSZ jde však z jeho strany o domněnky, hypotézy a polemiku s dříve opatřenými důkazy. "Nejedná se však o skutečnosti nebo důkazy, které by mohly odůvodnit podání návrhu na povolení obnovy řízení nebo zahájení trestního řízení," dodal náměstek Bartoš s tím, že podněty advokáta byly proto odloženy jako nedůvodné.
Advokát Lubomír Müller dnes ČTK řekl, že bude nadále v kauze hledat nové skutečnosti a důkazy. "Protože pokud je zjevné, že proces byl nespravedlivý, je třeba navzdory formálním překážkám hledat cestu k nápravě," uvedl Müller. Poukázal na to, že dřívější ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová a Marie Benešová uznaly, že v Hilsnerův neprospěch došlo k porušení zákona, ale z formálních důvodů odmítly podat ve věci stížnost. "K jiné cestě, jak zrušit původní rozsudek, to znamená k obnově řízení, nyní paní státní zástupkyně uvádí, že dosud předložené argumenty k tomu nejsou dostatečné. Je tedy třeba dále se případem zabývat a snažit se najít cestu, jak tehdejší pochybení odstranit," doplnil.
Tehdy dvaadvacetiletý Žid Leopold Hilsner, který se živil potulkou a žebrotou, byl zatčen kvůli vraždě Anežky Hrůzové v roce 1899. V Polné propukly protižidovské bouře, antisemitismus zachvátil nejen bulvární a radikální listy. V této atmosféře se konal v září stejného roku v Kutné Hoře proces, při němž byl Hilsner odsouzen za spoluúčast na vraždě Hrůzové k trestu smrti.
Rozsudek byl poté zrušen, ale v novém procesu u soudu v Písku v listopadu 1900 byl Hilsner znovu odsouzen, opět na základě nepřímých důkazů, k trestu smrti za spoluúčast na vraždě Hrůzové a navíc na vraždě Marie Klímové, která zemřela v roce 1898 také v lese u Polné.
Soudy později změnily mladíkovi trest na doživotí. Ke zmírnění trestu pomohlo i úsilí Tomáše Garrigua Masaryka. Tehdejší vysokoškolský profesor Masaryk se postavil na Hilsnerovu obranu jako jeden z mála, rituální vraždu označil za pověru a pozadí procesu za antisemitské. Vysloužil si za to nenávistné reakce veřejnosti. Hilsner strávil ve vězení 19 let, v roce 1918 mu udělil poslední rakousko-uherský císař Karel I. milost, ale rehabilitován nikdy nebyl.
Diskuze k článku ()