Komentář: Ke včerejšímu schválení novely zákona o trestní odpovědnosti právních osob

V současnosti TOPOZ obsahuje výčet 79 trestných činů definovaných trestním zákoníkem, které lze přičíst právnické osobě. Dle navržené novely by se na právnické osoby vztahovaly veškeré trestné činy uvedené v trestním zákoníku s výjimkou 21 trestných činů v novele výslovně uvedených. Pokud by novelu schválil parlament, okruh trestných činů, za které by bylo možné právnické osoby stíhat, by se zvýšil zhruba čtyřnásobně. (V souvislosti s tím novela navrhuje rozšířit okruh trestných činů, u kterých nelze aplikovat „účinnou lítost“, tj. zánik trestní odpovědnosti, pokud právnická osoba dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a odstraní jeho následky nebo učiní včasné oznámení orgánům činným v trestním řízení.)

Nově by právnickým osobám mohlo být přičítáno i spáchání trestného činu vraždy nebo zabití, což v praxi nebude úplně obvyklé, ale přesto by se to mohlo stát v případě právnických osob podnikajících ve zdravotnictví, např. nemocnic. Pravděpodobnější by však bylo stíhání právnické osoby například za trestný čin zpronevěry, porušení povinností při správě cizího majetku, zvýhodnění věřitele, poškozování spotřebitele, obecného ohrožení a dalších. V rámci legislativního procesu lze ještě předpokládat rozsáhlejší diskusi nad okruhem trestných činů, za které by právnické osoby trestně odpovědné být neměly. Ať už by byla novela schválena s širším nebo užším okruhem trestných činů, v praxi nemusí být její dopad citelný, pokud orgány činné v trestním řízení nebudou institut stíhání právnických osob využívat a budou místo toho preferovat stíhání fyzických osob.

Komentář připravila Jaroslava Ignáciková, advokátka v Ambruz & Dark Deloitte Legal.