Mělnický soud navrhl, aby ústavní soudci zrušili úpravu platby za záchytku
Brno 24. září (ČTK) - Okresní soud v Mělníku navrhl ústavním soudcům, aby zrušili současnou úpravu platby za pobyt v protialkoholní záchytné stanici.
Náklady hradí lidé, kteří na záchytce skončí. Poplatek není zastropovaný a zákon nerozlišuje, zda intoxikovaný člověk ohrožoval jen sám sebe, anebo také své okolí. Návrh je dostupný na webu Ústavního soudu, bude se jím zabývat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň, zpravodajem je Jiří Zemánek.
Mělnický soud zdůraznil, že lidé mají na základě veřejného zdravotního pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči. Podle zákona o specifických zdravotních službách je záchytka zdravotní službou poskytovanou člověku, který pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a ohrožuje sebe, někoho jiného, případně majetek a veřejný pořádek. Zpětně pak musí uhradit náklady.
“Zákon však s ohledem na poplatkovou povinnost nijak nerozlišuje, zda je osoba zachycena z důvodu, že bezprostředně ohrožuje sebe, či z důvodu, že bezprostředně ohrožuje jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, což je podle navrhovatelky zcela zásadní,” stojí v návrhu, který za mělnický soud připravovala soudkyně Tereza Pirklová.
Lidé, kteří ohrožovali jen sami sebe, například v chladném počasí v těžké opilosti leželi na ulici, podle návrhu za pobyt na záchytce platit nemají, a to přesto, že si intoxikaci alkoholem přivodili sami. Právo na bezplatnou zdravotní péči totiž mají i další lidé, kteří si poškození zdraví do jisté míry sami způsobili - třeba ti, kteří se neúspěšně pokusili o sebevraždu, případně pacienti s nemocemi z obezity nebo silní kuřáci s rakovinou plic.
Pokud by měl zákon i nadále obsahovat povinnost zaplatit za pobyt na záchytce, navrhuje mělnický soud alespoň stanovit zákonem strop pro výši poplatku, aby neměl na plátce “rdousící efekt”. Podle údajů, které shromáždila mělnická soudkyně, se poplatek za záchytku v různých městech pohybuje od 700 do 4500 korun. Konkrétní výši si stanovují jednotlivá zdravotnická zařízení.
Na záchytkách často končí sociálně slabí či bezdomovci, kteří nejsou schopní poplatek uhradit. “Současná praxe, kdy je těmto osobám účtován opakovaně neúměrně vysoký poplatek, jen jejich sociální situaci zhoršuje,” uvedl v návrhu mělnický soud.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



