Ministerstvo mediální legislativu upraví také podle směrnice EK

Do konce letošního roku ministerstvo chce předložit novely k fungování rad České televize a Českého rozhlasu. Jaký model se v nich objeví, je zatím otevřené, Kalistová uvedla, že pracovní skupina zvažuje řadu modelů. Dosavadní “zastřená nominace přes občanské společnosti” podle ní umožňuje vychýlení plurality těchto orgánů. Jakýkoliv zvolený systém podle Kalistové musí klást důraz na odborné zázemí.

Představitelé obou rad se vyslovili proti výrazné proměně fungování rad. Místopředseda Rady ČRo Jiří Vejvoda vyzval k opatrné modifikaci, kdy počet radních nemá být neúměrně navyšován. Rady by podle něj měly získat vlastní právní subjektivitu. Předseda Rady ČT Jaroslav Dědič nepovažuje současný model za zásadně špatný, v tom s ním souhlasí šéf veřejnoprávního rozhlasu Peter Duhan. “Nemusíme střílet z Aurory,” komentoval dosavadní návrhy s tím, že podstatnější je úvaha o způsob indexace poplatků.

Po rozsáhlejší změně mediálních zákonů volá generální ředitel ČT Petr Dvořák. Upozornil zejména na nástup nových médií, na něž se na rozdíl od tradičních médií žádná regulace nevztahuje. Pravidla mediálního prostoru by se tak podle něj měla věnovat mimo jiné koexistenci obou typů médií, omezování pozemního vysílání, udržitelnosti financování nebo samoregulaci. “Jakákoliv další regulace nepomůže,” řekl Dvořák. Obecnou úpravu mediálního prostředí považuje za důležitější než diskusi o způsobu volení kontrolních rad.

Podle poslance a předsedy volebního výboru Martina Komárka (ANO) dřívější kritika výběru rad sice polevila, přesto je třeba uvažovat o jiném způsobu. Podobat by se mohl německému modelu, kde existuje “velká rada moudrých” nominovaná organizacemi, která volí správní rady. Někdejší generální ředitel České televize Ivo Mathé by při novelizace legislativy spíše navrhoval postoupit pravomoc Senátu, který by volil malé rady z osobností. K podobnému modelu by se přikláněl například i generální ředitel ČRo Duhan, jenž varoval před vytvářením “invalidních kopií”.

Dílčí úpravy mediálního prostředí v Česku mají přinést nejprve menší novely z dílny ministerstva kultury, které má mediální zákony ve své kompetenci. Ve Sněmovně již leží takzvaná malá novela zákona o Českém rozhlasu umožňující širší pokrytí stanice ČRo Plus na velmi krátkých vlnách. Do května chce ministerstvo vládě předložit novelu zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která ale nemá být takového rozsahu jako očekávaná změna evropské směrnice, již bude česká vláda nucena převést do právního řádu. “Proto jsme se omezili na to, co si bezprostředně vyžádala aplikační praxe,” řekla Kalistová.

Náměstkyně jmenovala některá témata, o nichž ministerstvo při aktuálních změnách uvažuje, například označování pořadů včetně pásma 15+ podobně jako na Slovensku, dále zmírnění podmínek při udělování licencí takzvaných dokrývačů, převedení části technické agendy na Český telekomunikační úřad nebo otázku komunitních médií.