Mobiliární exekuce – není možné zabavovat snubní prsteny či dětské hračky

To má za cíl systémově a kontinuálně pracovat na utváření kvalitní exekuční právní úpravy. Odmítá problematické zavedení teritoriality, jelikož to by přineslo pouze negativní efekty jak pro věřitele, tak dlužníky. Přichází ale s vlastními návrhy, kdy jednou z priorit je humanizace exekucí. Jedná se o aktuálně diskutovanou problematiku, co z movitého majetku může soudní exekutor ještě zabavit a co už ne – tedy mobiliární exekuce.

Kde tedy spatřují soudní exekutoři možnosti, jak exekuce v České republice polidštit, jak z nich udělat proces striktně dodržující práva jak na straně věřitelů, tak dlužníků? „Asi nejpalčivější problém, díky kterému se exekuce dostaly v očích veřejnosti do nedobrého světla, jsou tzv. mobiliární exekuce. Tedy případy, kdy selhávají všechny možnosti vymožení dluhu, jako jsou ty ze mzdy, bankovního účtu či jiné pohledávky, a přistupuje se k exekučnímu zabavení a následnému prodeji věcí movitých. Zde jako uskupení usilujeme o novelizaci současné legislativy tak, aby bylo jasně řečeno, co je a co není možné pro tyto účely exekutorem zabavit,“ říká JUDr. Ondřej Mareš, LL.M. z uskupení Exekutoři za spravedlivé exekuce.

Uskupení si je zároveň vědomo toho, že mobiliární exekuce je nejvíce bolestivý způsob, jak pomoci věřiteli domožení se jeho práv na dlužníkovi. „Zároveň ale dodáváme, že se právě z důvodu, aby k tomuto typu exekuce docházelo co nejméně, nesmí legislativně oklešťovat všechny možnosti předcházející mobilární exekuci. To by mělo za následek naopak nárůst nežádoucích mobiliárních exekucí,“ varuje Ondřej Mareš.

Dle názoru uskupení by se neměly součástí mobiliární exekuce stávat věci, jejichž zabavení jednoznačně zasahuje důstojnost dlužníka nebo je zřejmé, že jsou pro jeho život důležité či dokonce nezbytné. Hledět by se také mělo na to, že mobiliární exekuce má věřiteli přinést splacení vymáhané pohledávky, a postrádá proto smysl zabavovat věci, které nemají výraznější hodnotu ekonomickou, zato mají pro dlužníka hodnotu osobní. „Rozhodně podporujeme legislativní změny v tom smyslu, že bude jasně řečeno, které věci dlužníkovi zabavit nelze. Věci jako běžné oblečení, mezi které se ale třeba neřadí norkový kožich. Pak věci nezbytné pro chod domácnosti, jako je lednička, pračka, postel, stůl, židle, peřiny, ložní prádlo, příbory a podobně,“ říká Ondřej Mareš a doplňuje: „Samozřejmě nelze zabavovat zdravotnické potřeby, ale důležité je také vyjmout z mobiliárních exekucí dětské hračky, snubní prsteny, náboženskou a studijní literaturu. Dlužníkovi by také měla být ponechána finanční hotovost ve výši dvojnásobku životního minima.“

Větší humanizace při mobilárních exekucích ale není jediným bodem, se kterým Exekutoři za spravedlivé exekuce přicházejí. „Zároveň s tím navrhujeme zavedení povinného každoročního auditu nakládání exekutorských úřadů s prostředky na vymáhacích účtech a další opatření jako navrácení agendy exekutorských zápisů exekutorům nebo zřízení agendy předexekučního vymáhání,“ uzavírá Ondřej Mareš.

Více o návrzích uskupení naleznete na www.spravedliveexekuce.cz.