Náklady zaměstnavatele na práci v ČR patří k nejvyšším v Evropě
Praha, 18. ledna 2017 – Čistý příjem zaměstnanců s vyššími příjmy je v České republice při srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoký, a to díky jednotné sazbě daně z příjmů. Náklady zaměstnavatele ale současně platí k nejvyšším ve střední Evropě – vyšší jsou jen ve Francii, Švédsku, Itálii, Belgii a Rakousku. Naopak nejnižší jsou v Dánsku a na Maltě. Překvapivě dobře si ČR vede v poměru čistého příjmu k celkovým nákladům, kde je na pátém místě před Švýcarskem, Maltou, Polskem a Lucemburskem. To jsou závěry Evropského platového průzkumu, v němž společnost Deloitte porovnávala celkové mzdové náklady zaměstnavatele a čistý příjem pracujících v 19 evropských státech včetně ČR.
„Čistý příjem zaměstnanců s vyššími příjmy je v České republice ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně vysoký, a to díky jednotné sazbě daně z příjmů. Náklady zaměstnavatele však také zabírají přední příčky, především u zaměstnanců s nižšími příjmy. Ve srovnání čistého příjmu je ČR na předních pozicích, a to především díky rovné sazbě daně, respektive neexistenci progresivního zdanění,“ připomíná Lucie Rytířová, manažerka z daňového oddělení Deloitte.
Co hraje při srovnávání nákladů na zaměstnance zásadní roli? “Je to pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které zaměstnavatel musí hradit za své zaměstnance. Ve mnoha státech toto pojistné není zastropováno (např. ve Francii), nebo jen částečně (např. Česká republika). Zaměstnavatele navíc limitují i zákonné minimální mzdy,” doplňuje Robert Bezecný, manažer v daňovém oddělení ve společnosti Deloitte. Nejvíce v Lucembursku (od 1 923 eur) a Belgii (od 1 502 eur), nejméně v Portugalsku (530 eur) a na Slovensku (405 eur).
Ze studie dále vyplynulo:
- Česká republika je mezi prvními pěti zeměmi, kde je čistý příjem na zaměstnance nejvyšší (1. Švýcarsko, 2. Česká republika, 3. Malta, 4. Slovensko, 5. Polsko).
- Francie, Itálie, Švédsko, Belgie a Rakousko jsou země s nejvyššími příspěvky do systému sociálního zabezpečení.
- Náklady francouzských zaměstnavatelů zůstávají nadále nejvyšší bez ohledu na úroveň příjmů, a to proto, že neexistují limity pro platbu příspěvků na sociální zabezpečení.
- V Belgii se v důsledku přesunu daňového zatížení snižují příspěvky na sociální zabezpečení, zejména u nižších mezd. Tím pádem je Belgie jedinou z 19 zemí, kde došlo ke snížení nákladů na zaměstnavatele.
- Studie potvrdila, že ve sledovaných státech nedochází k zásadním změnám, vyjma Řecka, Rakouska a Belgie. Zatímco v Řecku jsou daně z příjmu vyšší pro všechny příjmové kategorie, ve zbylých dvou se snížilo zdanění nižších příjmů.
- K přesunu daňového zatížení došlo také v Rakousku, kde se zvýšil čistý příjem u nižších mezd.
- Zdanění zaměstnanců s vyššími příjmy se nezměnilo, sazba je často 50 i více procent; naproti tomu v ČR je zdanění pro tyto osoby cca 24 %, a to včetně solidárního zvýšení daně.
„Pokud zohledníme životní náklady, můžeme konstatovat, že v ČR se máme dobře: Čistý disponibilní příjem zůstává jeden z nejvyšších, společně s Polskem a Slovenskem. Na opačné straně žebříčku stojí Švýcarsko, Velká Británie, Francie, Dánsko a Irsko. Praha je po Aténách a Varšavě jedním z nejlevnějších měst, naopak nejdražší jsou Ženeva a Londýn,“ doplňuje Lucie Rytířová.
O studii „European Salary Survey“
Studie porovnávala celkové náklady zaměstnavatele a čistou mzdu zaměstnance v 19 evropských státech (Polsko, ČR, Slovensko, Malta, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Lucembursko, Belgie, Itálie, Švédsko, Irsko, Francie, Dánsko, UK, Švýcarsko). Zohledněn byl nejen čistý příjem, ale díky zahrnutí nákladů na bydlení a živobytí také čistý příjem. Studie kromě mzdových nákladů zkoumala i zdanění kapitálových příjmů a majetkové daně.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



