Novela energetického zákona úspěšně prošla Parlamentem ČR
Novela energetického zákona míří k podpisu prezidentu republiky. Na své dnešní schůzi o tom rozhodli senátoři napříč politickým spektrem. Novela přinese pozitivní změny včetně významného snížení administrativní zátěže pro podnikatele a malé výrobce elektřiny a zajistí větší nezávislost a odbornost regulátora trhu.
V Senátu, který dnes novelu poslal k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi, byl osobně přítomen i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. „Jsem velmi rád, že se podařilo tuto novelu úspěšně v Parlamentu prosadit. Málokterá legislativa prošla tak podrobnou diskuzí. Všichni, kdo měli zájem, se do této diskuze zapojili a výsledkem je novela, na které je většinová politická shoda a která pomůže nejen českému průmyslu,“ uvedl ministr.
Jednou z důležitých změn je významné snížení administrativy zátěže pro podnikatele, a také pro fyzické osoby či domácnosti, které si budou chtít ke svým domům pořídit malé zdroje energie do 10 kW a vyrábět si tak energii ke krytí své vlastní spotřeby. Typicky se může jednat o malé solární elektrárny na střechách či malé kogenerační jednotky. Současný stav, kdy k takové instalaci je třeba získat licenci od ERÚ, byl pro občany zbytečně zatěžující.
Novela zákona o podporovaných zdrojích přináší kromě rozšíření kompetencí ERÚ zejména změnu způsobu stanovení plateb na podporu obnovitelných zdrojů, které se budou nadále stanovovat podle velikosti jističe. Zákon zajišťuje, že žádný spotřebitel elektřiny při zachování současné spotřeby nezaplatí více než dnes. Pokud by totiž platba napočtená podle velikosti jističe byla větší než v současnosti, obsahuje návrh zákona pojistku, že spotřebitel elektřiny zaplatí maximálně stejně jako dosud. U odběratelů s vyšší spotřebou elektřiny nebo jejím rovnoměrným odběrem pak naopak dojde ke snížení plateb na podporu obnovitelných zdrojů. To se týká zejména velkoodběratelů elektřiny (průmysl), ale také dalších odběratelů, kteří ji využívají ve větší míře.
Zákon také rozšiřuje, v souladu s programovým prohlášením vlády, provozní podporu pro teplo z OZE - na výrobny tepla využívající zemědělské odpady z živočišné výroby nebo využívající komunální odpady. Naproti tomu dojde k úspoře dotací na decentrální zdroje a na daňových osvobození pro elektřinu z OZE, takže celkový dopad novely na státní rozpočet by neměl přesahovat částku cca 5,2 mld. Kč.
Novela zákona též zvýší nezávislost a zlepší fungování Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Počítá totiž mimo jiné se zřízením Rady ERÚ, která by řídila úřad v modelu typickém pro vyspělé západní demokracie.
Další články
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.
Hradecký krajský soud rehabilitoval svědka tzv. číhošťského zázraku V. Trtíka
Hradec Králové 11. srpna (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.
Tři ze čtyř obžalovaných z gangu obchodujícího s červeným fosforem se přiznali
Ostrava 10. srpna (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes začal rozplétat rozsáhlou kauzu pašování červeného fosforu pro výrobu pervitinu. Více než sedmičlenná mezinárodní skupina jej do Česka a Polska z Ukrajiny nechala přivézt 400 kilogramů. Toto množství by stačilo na výrobu 1,2 tuny drogy v hodnotě 1,2 miliardy korun.
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.


