Novela vysokoškolského zákona umožní odebírat akademické tituly
Připravovaná novela vysokoškolského zákona mimo jiné umožní odebírat neprávem získané akademické tituly, řekl na včerejším setkání s novináři rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima. S touto novinkou souhlasí, ale upozornil, že jeho konkrétní podobu ještě bude třeba doladit.
Ministerstvo školství se svými návrhy v této oblasti seznámilo akademickou obec přibližně před třemi týdny, první diskuze proběhly minulý týden. “My tu možnost vítáme, protože ne všichni k titulu přišli poctivě,” uvedl rektor nejstarší tuzemské univerzity.
Myslí si, že tento nový institut bude využíván pouze v ojedinělých případech. Většina univerzit totiž nyní disponuje například systémy, které jsou schopny odhalit plagiátorství.
Definitivní znění paragrafů bude třeba propracovat především z hlediska návaznosti na jiné právní normy. “Právníci musejí popsat důsledky, které by to mohlo přinést. Nejde jen o akademickou půdu, ale ti lidé své tituly využívají i mimo ni a dělají určité akty,” řekl Zima.
Jako příklad možných sporných situací uvedl to, že někdo hypoteticky sice opíše magisterskou práci, ale pak samostatně vypracuje kvalitní doktorskou. Debaty se povedou také ohledně délky promlčecí lhůty, Zima by se přikláněl k desetileté.
Detaily by měla vyřešit pracovní komise, která byla pro tento účel sestavena. Konkrétní závěry by měla přinést na příští jednání zástupců ministerstva školství a dalších zainteresovaných stran o novele vysokoškolského zákona, které se uskuteční 10. července.
Tam by měly definitivní podobu dostat také akreditační řízení a rozdělení pravomocí mezi univerzitami a fakultami. Na dosavadním průběhu jednání je podle Zimy znát, že je zájem dlouho připravovanou novelu konečně dokončit. “Ministerstvo školství významnou většinu našich připomínek akceptovalo. Rada vysokých škol a Česká konference rektorů mají v zásadě obdobné postoje, neshodnou se jen v oblasti kompetencí univerzit a fakult a jejich přenosu,” dodal.
Novela vysokoškolského zákona se připravuje už několik let, na konečné podobě zákona se ale ministerstvo s akademiky zatím neshodlo.Návrh ministerstva školství pod vedením Marcela Chládka (ČSSD) navazuje na materiál, který připravil šéf tohoto resortu v Nečasově vládě Petr Fiala, současný předseda ODS.
zdroj ČTK
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


