Novela zákona má snížit minimální výměru honiteb na 250 hektarů, řekl Výborný
Praha 31. října (ČTK) - Novela mysliveckého zákona by měla snížit minimální výměru honiteb na 250 hektarů, nyní je to 500 hektarů. Cílem je umožnit vlastníkům pozemků snadnější zřízení honitby. Pokuty za opakované nesplnění plánu lovu se podle novely zvýší ze současných 200.000 Kč na 500.000 Kč.
Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a ředitel Sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na vládu a do Sněmovny by se měl zákon dostat příští rok a částečně by podle Výborného měl začít platit od roku 2025.
Novela má podle ministra také zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Má vzniknout informační systém evidence lovu, který umožní digitalizaci mysliveckého hospodaření a kontrolu lovu.
V současnosti platí úprava zákona z roku 2001, snah o novelizaci bylo již několik. Naposledy projednávání změny zákona skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Výborného předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chtěl zákon Legislativní radě vlády odeslat v červenci a některá sporná témata, jako velikost honiteb, nechat na projednávání ve Sněmovně. Výborný řekl, že u dřívější podoby zákona nebyly vypořádané připomínky od ministerstva životního prostředí, které se již vyřešily ve vnitřním připomínkovém řízení. Zároveň chce o návrhu novely jednat s nevládními organizacemi a se zástupci vedení koaličních stran.
Ministr uvedl na to, že cílem novely zákona je řešit škody způsobené zvěří na lesích. Plán lovu by měl určovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) podle míry poškození lesů. “Nebude možné, aby plán lovu byl nižší, než stanoví ÚHÚL,” řekl Výborný. Dodal, že do pěti let by chtěl dosáhnout snížení škod na maximální přípustnou úroveň. Novela má také prodloužit lhůtu, kdy může majitel pozemků uplatnit škody u myslivce ze 20 na 60 dnů.
Práva vlastníků má posílit také právo na vydání povolenky k lovu pro osoby, které v honitbě hospodaří na více než 30 hektarech. Za každých započatých 30 hektarů má být nárok na jednu povolenku. Výborný upozornil na to, že v takovém případě nebude nárok na náhrady škod. “Není to povolenka na to, že (člověk) vyrazí a bude střílet cokoliv,” doplnil s tím, že neomezeně by měli vlastníci mít možnost lovit jelena siku, černou zvěř a u spárkaté zvěře pouze samice a mláďata do dvou let věku.
Kontrola lovu by se měla provádět kromě označení plombou také záznamem v mobilní aplikaci, součástí bude i fotografie uloveného kusu. Záznamy mají být nastaveny tak, aby znemožňovaly opakovanou evidenci stejného kusu.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


