Novela zákona umožňuje nepodat informace o krizových řešeních

Ministerstvo připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Tento krizový stav by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti takovou pravomoc nemá. Mírnější stav mohou vyhlašovat pouze kraje. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by však byl v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav. K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v letošním roce.

Krizový zákon upravuje podrobnosti stavu nebezpečí, a to především, která práva a svobody lze v době stavu nebezpečí omezit a které povinnosti lze uložit. Vymezuje také postavení Ústředního krizového štábu a “upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím”. Podle vnitra v současnosti nelze odmítnout žádosti o informace užívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení s tím, že je žadatel použije v rozporu se zákonem nebo že jsou způsobilé ohrozit bezpečnostní zájmy státu.

Stát podle ministerstva dostává dotazy na krizové plány i ochranu kritické infrastruktury. Často ale slouží k řešení soukromých zájmů tazatele - k žalobám či k závěrečným vysokoškolským pracím. “Žadatel o informace není ani povinen svou žádost ve větší míře odůvodnit,” uvedlo vnitro. Nově by tak neměly být poskytovány informace, “jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti”.

Podle Kužílka je ale chystaná formulace příliš vágní. “Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,” řekl serveru iROZHLAS.cz.

Kužílek uvedl, že úřady volných formulací budou zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. “Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním,” sdělil serveru. V návrhu zákona se totiž rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.