NSS potvrdil povinnost auditů výročních zpráv politických stran

Zamítl kasační stížnost brněnského hnutí Jundrováci, které za opožděné dodání auditované zprávy dostalo od dohledového úřadu pokutu 2000 korun. ČTK to dnes zjistila z úřední desky, kde je rozhodnutí dočasně zpřístupněné. Podobně soud rozhodoval i v minulosti.

Zákon stanovuje politickým stranám a hnutím povinnost každoročně předkládat výroční finanční zprávu, a to včetně vyjádření auditora s výrokem “bez výhrad”. Náklady na audit nesou politické strany. Jundrováci, kteří působí v městské části Brno-Jundrov, povinnost označili za neústavní, pokutu za likvidační. Nejprve se obrátili se žalobou na Krajský soud v Brně, poté se stížností na NSS.

Hnutí v kasační stížnosti uvedlo, že plošná povinnost zajistit na vlastní náklady audit výroční zprávy negativně dopadá i na lokální subjekty, které nečerpají státní příspěvky. Veřejný zájem na transparentním financování a řádném hospodaření stran je prý dostatečně zajištěn už tím, že strany a hnutí musejí mít transparentní účty a jsou pod kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí.

Dohledový úřad ve svém vyjádření odmítl možnost, že by se povinnost auditu týkala jen některých subjektů, třeba těch celostátních, zatímco ostatní by měly prostor pro netransparentní hospodaření. Právě to by vedlo k narušení rovnosti podmínek, míní úřad. Audity nepokládá za nadbytečné, protože sám nemůže kontrolovat účetnictví na úrovni jednotlivých účetních dokladů.

NSS stížnost zamítl. Povinnost zajistit audit účetní závěrky v minulosti opakovaně potvrdil. Už dříve například řekl, že politické strany mají mezi jinými právnickými osobami významné postavení: působí jako zprostředkující článek mezi občany a státem, zajišťují účast občanů na politickém životě společnosti. Protiváhou významného postavení je zvýšená míra administrativních povinností, které na ně stát klade.

“To, že politické strany musejí dodržovat zvláštní povinnosti, ať už při své registraci, nebo při svém hospodaření, a liší se tím od jiných soukromoprávních korporací, jako jsou spolky či obchodní společnosti, je právě projevem jejich privilegií v politickém životě – a nikoli neústavním omezením sdružovacího práva. Totéž platí i pro politická hnutí,” stojí v rozhodnutí.

Proti zákonné povinnosti vystupoval v lednu i předseda neparlamentních republikánů Miroslav Sládek, když se u NSS neúspěšně bránil návrhu na rozpuštění strany, a to právě kvůli nedodaným zprávám. “Po politické straně se žádá vynakládání obrovských prostředků, přestože je základem demokratické společnosti,” řekl Sládek.

Soud tehdy řekl, že politické strany mají v Česku privilegované postavení, politický systém stojí na jejich svobodné soutěži. “S privilegovaností se však pojí také odpovědnost, například za transparentnost,“ uvedl v lednu předseda senátu NSS Vojtěch Šimíček.