NYT: Proč nemají Spojené státy vlastní opatření jako GDPR?
New York 3. dubna (ČTK/The New York Times) - V květnu vejdou v platnost nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. Regulace je silná ve své jednoduchosti: Zajistí, že spotřebitelé budou majiteli svých osobních údajů a budou tak mít právo kontrolovat jejich použití. V komentáři pro deník The New York Times to píše šéf americké Federální komise pro spoje (FCC) z let 2013 až 2017 a ptá se, proč podobná ochrana neexistuje ve Spojených státech.
“Jsme zodpovědní za to, abychom chránili vaše informace. Pokud to nezvládneme, nezasloužíme si je,” deklaroval nedávno šéf facebooku Mark Zuckerberg v celostránkovém prohlášení otištěném britskými a americkými deníky.
Je hezké vidět, že facebook přebírá určitou odpovědnost za zneužití osobních informací 50 milionů svých uživatelů pro účely politické kampaně. Ale komentáře pana Zuckerberga naznačují, že mu to pořád nedošlo: Nejde o to, zda si internetové společnosti naše soukromé informace “zaslouží”, ale o to, proč jakožto spotřebitelé nemáme vůbec smysluplný způsob jak ona data ochránit před odsáváním s cílem jejich prodeje.
Americká vláda učinila v tomto směru málo, aby nám pomohla. FCC pouze požaduje, aby internetové firmy měly pravidla o soukromí dostupná pro spotřebitele. Společnost může pravidla měnit, kdykoli se jí zachce, pakliže takové změny přizná. Výsledek je takový, že internetové společnosti berou náš soukromý majetek - soukromé údaje - zatímco tuto skutečnost skrývají za manipulativním právnickým jazykem a těžkopádnými procesy odhlášení.
Evropské nařízení GDPR požaduje, aby společnosti poskytly popis svých praktik sběru dat v běžném jazyce a zahrnuly do popisu i to, jak jsou data využívána. Uživatelé by se navíc museli výslovně k takovému shromažďování dat přihlásit. Pravidla dále dávají spotřebitelům právo přechovávané informace prohlížet a možnost případně vyřídit jejich vymazání.
Proč nemáme ve Spojených státech podobnou ochranu? Daleko jsme k tomu neměli, konstatuje NYT. V roce 2016 zavedla FCC obdobné požadavky a přinutila společnosti nabízet explicitní souhlas se sběrem osobních údajů a chránit nashromážděné informace.
Dlouho to nevydrželo. Poskytovatelé internetového připojení jako Comcast a AT&T a společnosti jako Facebook a Google zatlačily na členy Kongresu. Ten letos schválil zákon, který nejenže zavedené ochrany zrušil, ale také zakazuje FCC jejich obnovení.
Naštěstí legislativa EU by měla do jisté míry nepřímo pomoci i Američanům. Internetové společnosti se připravují na budoucnost, v níž bude muset webová stránka navštěvovaná byť jen jediným občanem unie poskytovat ochranu stanovenou GDPR nehledě na to, v jaké zemi web sídlí. Doufejme, že tato zkušenost těmto firmám ukáže, že ochrana soukromí zkrátka představuje zodpovědnou volbu, nikoli pohromu pro jejich podnikání.
Vládu Spojených států čeká hodně vysvětlování. Zákonodárci nyní uvažují o legislativě přijatelné pro obě politické strany reagující na problém cílené politické reklamy na sociálních sítích pocházející z Ruska. Norma by přidala požadavek dlouho uplatňovaný v případě televize, aby weby uváděly, kdo za dané sdělení platí. Ovšem ať už je tato snaha míněna jakkoli dobře, řeší pouze symptom problému rozsáhlého sledování Američanů, a nikoli jeho kořen.
Nový svět se musí poučit od světa starého. Online ekonomika učinila z našich osobních informací podnikatelskou komoditu. Vláda Spojených států musí kontrolu nad těmito informacemi vrátit jejich majitelům.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



