Odborníci podporují památkový zákon, má ale stále i kritiky

Proti podobě zákona však stále jsou Česká komora architektů a Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD). Kritizovalo ho také Sdružení profesionálních pracovníků památkové péče, které o návrhu říká, že snižuje rozsah památkové ochrany, nedefinuje ochranu hmotného kulturního dědictví jako veřejný zájem a nepřináší požadované systémové změny. Podle ASORKD návrh zákona nechrání nejcennější a zároveň nejohroženější část tuzemského kulturního dědictví - historická města. Ministerstvo výtky odmítá většinou s tím, že kritici zákon nepochopili.

Návrh zákona loni na podzim schválila vláda a ministerstvo tehdy uvádělo, že se resort pokusil sporné body urovnat. “V četných jednáních jsem nalezli skutečně maximální míru konsensu se všemi více či méně zainteresovanými stranami expertů,” uvedl tehdy ministr Daniel Herman. Podle ministerstva zákon umožňuje efektivní péči o památkový fond a dává úřadům nástroje, jak zakročit, když vlastník o památku nepečuje.

“Příprava nového památkového zákona trvá již čtvrt století. Během uplynulých let postupně vzniklo několik věcných návrhů, které svým koncepčním východiskem většinou výrazně oslabovaly odbornost a zejména účinnost rozhodování o jednotlivých památkách i kulturním dědictví jako celku,” uvádějí zástupci Uměleckohistorické společnosti (UHS). Současný předložený návrh zákona je podle historiků umění první, který byl zpracováván transparentně a za účasti zástupců téměř všech odborných, profesních i občanských institucí.

Při zahájení projednávání zákona na dubnové schůzi Sněmovny zazněly od opozice návrhy na omezení pravomoci orgánů památkové péče v památkových územích jen na vzhled. To by podle UHS mělo katastrofální dopad pro ochranu významných staveb v památkových rezervacích včetně Pražské památkové rezervace, chráněné statutem UNESCO. Návrh redukovat vyjádření NPÚ jen na situace, kdy po něm bude úřad vyjádření chtít, by v praxi zase znamenalo neumožnit ústavu vyjádřit se ve věcech, které považuje za stěžejní, a tedy nemožnost garantovat památkovou péči v plném rozsahu.

“Jsme přesvědčeni, že autorům předpisu se podařilo zcela aktuálním způsobem vyjádřit význam i roli ochrany památek, její vyváženosti a odbornosti. Návrh považujeme za kvalitní a jeho schválení podporujeme,” uvedla UHS.