Odškodnění za sterilizaci žádalo 2266 žen, žádostí před koncem lhůty přibylo

Na dotaz ČTK to řekl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Žádosti bylo možné podávat od roku 2022, před koncem lhůty stanoveným na začátek letošního roku přibylo podle Jakoba velké množství nových. Na prodloužení lhůty apelovaly neziskové organizace, ombudsman nebo Rada Evropy. Ve Sněmovně jsou dva návrhy změn zákona, které by lhůtu prodloužily.

“Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli vyčkává na stav projednání pozměňovacího návrhu, který by lhůtu pro odškodnění prodloužil o dva roky. Pokud tak nastane, ministerstvo zdravotnictví bude žádosti podané po včerejším datu dále vyřizovat a zahájí k nim správní řízení,” uvedl Jakob.

Legislativní prodloužení lhůty navrhují poslanci ODS i poslankyně ANO Helena Válková, která je autorkou zákona umožňujícího tato odškodnění. Úprava poslanců ODS Pavla Blažka a Evy Decroix má být připojena k novele zákoníku práce, kterou již projednává Sněmovna a očekává se její přijetí v únoru. Válková chce prosadit schválení svého návrhu Sněmovnou v prvním čtení.

V době přijetí zákona odborníci odhadovali, že se bude týkat zhruba 400 žen. Zaevidovaných žádostí bylo dosud 2266, jen od října 2024 jich přibylo skoro 300. MZd vyřídilo 1552 z nich, 720 kladně, 576 zamítlo a 256 řízení bylo zastaveno. Na vyřízení tak čeká 714 žádostí. “Podotýkáme, že finální počet žádostí se ještě může změnit. S koncem lhůty ministerstvo obdrželo opravdu velké množství nových žádostí,” dodal Jakob.

Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy.

Podle zákona z roku 2022 mohou ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Podle informace z konce loňského září MZd vyplatilo už téměř 200 milionů korun.