Odškodnění za sterilizaci žádalo 2266 žen, žádostí před koncem lhůty přibylo
Praha 3. ledna (ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) obdrželo do 2. ledna dopoledne 2266 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace žen, celkový počet bude zřejmě vyšší.
Na dotaz ČTK to řekl mluvčí MZd Ondřej Jakob. Žádosti bylo možné podávat od roku 2022, před koncem lhůty stanoveným na začátek letošního roku přibylo podle Jakoba velké množství nových. Na prodloužení lhůty apelovaly neziskové organizace, ombudsman nebo Rada Evropy. Ve Sněmovně jsou dva návrhy změn zákona, které by lhůtu prodloužily.
“Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli vyčkává na stav projednání pozměňovacího návrhu, který by lhůtu pro odškodnění prodloužil o dva roky. Pokud tak nastane, ministerstvo zdravotnictví bude žádosti podané po včerejším datu dále vyřizovat a zahájí k nim správní řízení,” uvedl Jakob.
Legislativní prodloužení lhůty navrhují poslanci ODS i poslankyně ANO Helena Válková, která je autorkou zákona umožňujícího tato odškodnění. Úprava poslanců ODS Pavla Blažka a Evy Decroix má být připojena k novele zákoníku práce, kterou již projednává Sněmovna a očekává se její přijetí v únoru. Válková chce prosadit schválení svého návrhu Sněmovnou v prvním čtení.
V době přijetí zákona odborníci odhadovali, že se bude týkat zhruba 400 žen. Zaevidovaných žádostí bylo dosud 2266, jen od října 2024 jich přibylo skoro 300. MZd vyřídilo 1552 z nich, 720 kladně, 576 zamítlo a 256 řízení bylo zastaveno. Na vyřízení tak čeká 714 žádostí. “Podotýkáme, že finální počet žádostí se ještě může změnit. S koncem lhůty ministerstvo obdrželo opravdu velké množství nových žádostí,” dodal Jakob.
Systematické sterilizace žen, tedy operativní odstranění dělohy, nejčastěji během porodu císařským řezem, zavedla v Československu směrnice ministerstva z roku 1971. V roce 1979 stát umožnil i finanční motivaci žen. Poslední zaznamenaný případ nezákonné sterilizace je z roku 2007. S podezřením na nucené sterilizace především romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily také na soudy.
Podle zákona z roku 2022 mohou ženy, které byly protiprávně sterilizované mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, podle odškodňovacího zákona získat jednorázovou částku 300.000 korun. Podle informace z konce loňského září MZd vyplatilo už téměř 200 milionů korun.
Další články
Temu dostatečně nebrání výskytu nezákonných produktů na své platformě, míní EK
Brusel 17. listopadu (ČTK) - Čínský internetový obchod Temu nezavedl dostatečná opatření ke snížení rizika, že se na jeho platformě budou nabízet nezákonné produkty. Porušuje tak nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Oznámila to dnes Evropská komise na základě svých předběžných zjištění. Firmě Temu tak hrozí další pokuta.
NSS: Soudy nemusí zjišťovat a poskytovat informaci, zda soudci patří k zednářům
Brno 13. listopadu (ČTK) - Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Příslušnost k zednářům nelze srovnávat s členstvím v předlistopadové komunistické straně, které se u soudců eviduje a zveřejňuje, konstatoval soud. Verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce.
Generální advokátka Soudního dvora EU zpochybnila zrušení pokuty vyměřené Googlu
Brusel/Praha 12. listopadu (ČTK) - Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy Kč) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.
Šéf ÚOHS přišel o prověrku, podle opozice i expertů úřad potřebuje změny
Praha/Brno 11. listopadu (ČTK) - Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku. Podle vyjádření sněmovní opozice i expertů úřad potřebuje další reformu. Odebrání prověrky je podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Kotory dalším závažným signálem, který zpochybňuje Mlsnovu důvěryhodnost.
Nejvyšší soud vyjasnil práva manželů k užívání společného bytu po rozchodu
Brno 11. listopadu (ČTK) - Pokud jeden z manželů po odchodu druhého využívá společný byt nad rámec spoluvlastnického podílu, nelze to považovat za bezdůvodné obohacení, uvedl v novém rozsudku Nejvyšší soud (NS).


