Ombudsman možná nedostane právo dávat antidiskriminační žaloby
Praha 2. září (ČTK) - Veřejný ochránce práv možná nezíská právo podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Z vládního návrhu zákona o rozšíření pravomocí ombudsmana to dnes navrhl vypustit sněmovní ústavně-právní výbor. Chce upravit i pasáž týkající se nové kompetence dávat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení zákonů. Ombudsman by tak mohl podle výboru postupovat až po projednání návrhu se sněmovním petičním výborem.
Ve výboru neuspěl návrh Jaroslava Soukupa (ANO) na úplné vypuštění pravomocí podávat ústavní žaloby. Antidiskriminační žaloby navrhl právní výbor z předlohy odstranit podle požadavku Markéty Adamové (ANO), který podpořili i někteří koaliční poslanci.
Ministra pro legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) výsledek hlasování překvapil, Adamové návrh výbor podpořil podle něho bez racionálních argumentů a v rozporu s vládním prohlášením. “Uvidíme, jak se zachová Sněmovna,” řekl ČTK ministr, který prý ale také zváží, zda záležitost nepostoupí na jednání koaliční rady. Dienstbier připomněl dřívější postoj petičního výboru, který předlohu podpořil bez větších změn, byť to bylo o jediný hlas.
V petičním výboru by veřejný ochránce práv musel projednávat podání Ústavnímu soudu podle podpořeného návrhu předsedy ústavně-právního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD). Občanský demokrat Marek Benda neprosadil, aby výbor musel s podáním výslovně souhlasit.
Petiční i ústavní výbor chtějí do předlohy doplnit působnost ombudsmana ohledně diskriminace zdravotně postižených lidí. Podle Dienstbiera jde o důležitý mechanismus podle úmluvy Organizace spojených národů. Ministr se ale zároveň pozastavil nad tím, že právní výbor podpořil i další Soukupův návrh, podle kterého úřad ombudsmana si nebude moci zjišťovat informace u věcí ve své působnosti u soukromých subjektů.
Další pozměňovací návrhy přednesla dnes poslankyně vládního ANO Radka Maxová. Chtěla do zákona začlenit právní vysokoškolské vzdělání jako podmínku pro kandidaturu na veřejného ochránce práv a navíc možnost jeho odvolání hlasováním ve Sněmovně, která ho taky volí.
Maxová vyjádřila “lidskou nespokojenost” s činností nynější ombudsmanky Anny Šabatové, která sice byla přítomná, o slovo ale nepožádala. “Současný úřad se vzdálil od směřování a poslání, který nastavil první veřejný ochránce práv Otakar Motejl,” řekla Maxová.
Rozšíření předpokladů pro kandidáty na ombudsmana vzbudilo mezi poslanci spíše rozpaky, Dienstbier se ostře postavil proti případnému uzákonění odvolatelnosti. “To je naprostý zásah do nezávislosti ochránce práv jako instituce,” zdůraznil.
Výbor nakonec o těchto návrzích po dohodě s poslankyní nehlasoval. Maxová je bude moci případně ještě upravit a přednést při druhém sněmovním čtení normy.
Podání Ústavnímu soudu může dát nyní prezident, 41 poslanců nebo 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Žaloby kvůli diskriminaci nyní může podávat jen její oběť.
mbc jw
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


