Ombudsmanka možná brzy získá víc pravomocí, počítá s tím novela
Praha 7. srpna (ČTK) - Ombudsmanka by brzy mohla mít víc pravomocí než dnes. Nově by se mohla obracet na Ústavní soud s návrhem na zrušení sporných zákonů či jejich částí a mohla by také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh novely o veřejném ochránci práv, který zveřejnila na svém webu vláda. Se změnou zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Zákon o ombudsmanovi začal platit v roce 2000 a zatím se neupravoval. Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem.
Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Ministr už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.
Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Podle zdůvodnění v návrhu ale vyřešení případu soudní cestou nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. “Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,” uvedli autoři návrhu.
Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Na tuto činnost by kancelář veřejného ochránce měla přijmout 15 zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní techniku by bylo potřeba 1,5 milionu korun, na provoz a platy by ročně putovalo 9,4 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Jeho roční fungování by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 11,5 milionu, uvádí autoři návrhu.
Podle vládního legislativního plánu měl Dienstbier novelu předložit v červenci a účinná by měla být od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by podle novely měla monitorovat od července příštího roku.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



