Ombudsmanka možná dostane víc pravomocí, návrh projedná vláda
Praha 4. prosince (ČTK) - S návrhem na rušení sporných zákonů či jejich částí se na Ústavní soud zřejmě bude moci nově obracet i ombudsmanka. Bude nejspíš moci podávat také veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Počítá s tím návrh novely o veřejném ochránci práv, který by měla v pondělí projednávat vláda. Se změnou zákona přišel ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD). Úpravu zmiňuje kabinet ve svém programovém prohlášení.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o posouzení a případné zrušení spornýchzákonů či jejich paragrafů. Podle podkladů pro vládu přitom právě ombudsman při prošetřování podnětů od lidí pravidelně naráží na problematická ustanovení, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů. Za určitých podmínek pak k němu může jít vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká. Dienstbier už dřív ČTK řekl, že by nová pravomoc pro ombudsmana či ombudsmanku posílila ochranu lidských práv, ne vždy je prý politická vůle rozpory legislativy řešit.
Ombudsmanka či ombudsman by nově mohli také podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění vnávrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi. “Ve věcech diskriminace je veřejná žaloba vhodným nástrojem, jak ukončit jednání dotýkající se často práv velice širokého okruhu osob,” uvedli autoři návrhu.
Ombudsman či ombudsmanka by měli podle návrhu také monitorovat plnění úmluvy o právech zdravotně postižených. Po rozšíření pravomocí by kancelář veřejného ochránce měla přijmout deset zaměstnanců. Na vybavení jejich pracoviště a na výpočetní techniku by byl potřeba milion korun, na provoz a platy by ročně putovalo 6,25 milionu korun. Vzniknout by měl i poradní sbor, který by se na problematiku zaměřoval. Měl by mít maximálně 15 členů, scházet se mají čtyřikrát za rok. Roční fungování této rady by vyšlo na 653.000 korun. Celkem by tak za první rok výdaje dosáhly zhruba 7,91 milionu a v dalších letech by činily o milion méně, uvádějí autoři návrhu.
Podle vládního legislativního plánu měly být změny účinné od roku 2016. V textu novely je ale termín účinnosti od druhého měsíce po vyhlášení ve sbírce zákonů. Pravomoci by tak ombudsmanka mohla získat dřív. Plnění úmluvy o právech postižených by pak měla podle návrhumonitorovat od července příštího roku.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


