Pirátští ministři nesouhlasí s navrhovaným omezením hromadných řízení

Hromadná žaloba pomáhá lidem společně vymáhat nároky, o které by často jako jednotlivci neusilovali, protože by se jim to kvůli nákladům soudního řízení nevyplatilo. Spor se vyřeší jediným rozsudkem, což je výhodné i pro soudy a zrychluje to soudní řízení. V Česku zatím možnost hromadných řízení neexistuje a o jejich úpravě se dlouhodobě vedou diskuse. K zavedení kolektivních žalob pro lepší vymáhání práv spotřebitelů nutí Českou republiku i unijní směrnice z listopadu 2020.

Ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo jít minimalistickou cestou a umožnit hromadná řízení právě jen u společného vymáhání většího množství spotřebitelských nároků vůči podnikatelům. Při předložení návrhu do připomínkového řízení loni v prosinci uvedlo, že “jakmile se zákon v praxi případně osvědčí, je možné uvažovat nad dalším rozšířením”. Ve většině evropských států lze takto vznášet i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.

Spravedlnost nyní v předkládací zprávě připustila, že zásadní připomínky ministra pro legislativu a místopředsedy vlády pro digitalizaci se jí nepodařilo vypořádat. Bartošovi legislativci do připomínek napsali, že k úzkému omezení na spotřebitelské spory neexistuje objektivní důvod. Vhodnost použití hromadné žaloby by měl podle nich vždy zhodnotit až soud. Šalomounovi právníci upozornili na to, že hromadná řízení mají smysl ve všech případech, kdy na druhé straně sporu stojí proti poškozeným výrazně silnější ekonomický subjekt. “Velká část lidí nebude moci i po přijetí tohoto návrhu zákona hromadné žaloby využít a budou odkázáni na stávající neefektivní a neúčinné mechanismy,” podotkli.

Šalomoun a Bartoš mají i řadu dalších výhrad. Shodují se například na tom, že zákon by měl obsahovat i odhlašovací hromadné řízení (takzvaný opt-out) - žaloby by se pak účastnil každý poškozený, který se aktivně neodhlásí. Spravedlnost počítá pouze s opačným principem opt-in, kdy si poškozený spotřebitel bude moci zvolit, zda se chce řízení účastnit, a aktivně se do něj v určité lhůtě přihlásit. Podle autorů připomínek ale opt-out umožňuje efektivně vznášet hromadné žaloby v situacích, kdy individuální újmy jsou malé, ale počet poškozených velmi vysoký. “Tudíž i celková přisouzená částka je vysoká a hromadné žaloby mají významný prevenční efekt,” poznamenali.

Celý princip hromadných žalob má i řadu kritiků, kteří poukazovali na jeho možné zneužití - například na riziko výskytu spekulantů, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Podle ministerského návrhu budou proto moci hromadné žaloby podávat jen neziskové subjekty zapsané ve zvláštním seznamu - například dTest či Sdružení českých spotřebitelů. Žalobce bude řízení financovat a bude odpovídat za veškeré riziko neúspěchu ve sporu.

Hromadné žaloby by měly projednávat krajské soudy. Ministerstvo očekává, že tyto spory nebudou příliš časté a ročně jich začne v řádu jednotek.

Úřad původně chtěl, aby navržená pravidla fungovala od letošního června. Nyní sdělil, že připomínek obdržel nadstandardní množství. “Ministerstvo spravedlnosti vynaložilo při vypořádání velké úsilí, aby byly uplatněné výhrady zohledněny. Zaslané připomínky však byly často ve vzájemném v rozporu, tudíž nebylo vždy možné jim plně vyhovět a výsledkem řady připomínek je kompromisní úprava,” uvedl v předkládací zprávě.