Plánované změny v exekucích překračují bohulibý záměr humanizace daleko za hranici spravedlnosti

Záměrem novely je mj. zabránit případům, kdy kvůli relativně nízkému dluhu docházelo k exekuční dražbě nemovitosti, ve které měl dlužník bydliště. „Přistupovat k prodeji nemovitosti pro tzv. drobné pohledávky v situaci, kdy je možné je uspokojit z jiných majetkových hodnot dlužníka, je samozřejmě zcela nepřiměřené a neúčelné. Vyloučit ovšem možnost dražby nemovitosti i pro případ, kdy dlužník skutečně nedisponuje žádným jiným zabavitelným majetkem než výše uvedenou nemovitostí, je vůči věřiteli krajně nespravedlivé,“ upozorňuje Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Velmi výrazně se popsaná změna může dotknout především drobných věřitelů, kteří se kvůli nesplacené pohledávce mohou sami ocitnout k životní tísni. „Ta může v krajním případě vyústit i ve ztrátu obydlí, zatímco nemovitost dlužníka zůstane i nadále nedotčena. Takovou situaci považuji za velmi nespravedlivou a nepřijatelnou,“ říká Staněk a dodává: „Kompromisem výhodným pro věřitele i dlužníky by mohlo být odročení dražby nemovitosti o jeden rok. Dlužník by tak měl dostatek času vyrovnat své závazky, aniž by přišel o své obydlí. Pokud by ovšem ani v této lhůtě své povinnosti nesplnil, dražbě by neunikl.“

Výrazně nežádoucí dopady může přinést také ustanovení závazného pořadí jednotlivých kroků výkonu exekuce, které znemožní postihnout majetek dlužníka komplexně a dle okolností konkrétní situace. Již dnes jsou zákonem stanoveny prioritní způsoby provedení exekuce (přikázání pohledávky z účtu, srážky ze mzdy, správa nemovitosti, pozastavení řidičského oprávnění) a je pouze na zvážení soudního exekutora, aby pro každý konkrétní případ zvolil v souladu s principem přiměřenosti a účelnosti jeden či kombinaci takových postupů, které zajistí řádné uspokojení pohledávky s minimálním negativním dopadem do života dlužníka. „Odebráním této možnosti by byl exekutor stavěn na roveň soudního vykonavatele, jehož úspěšnost je ovšem propastně nižší,“ varuje Staněk.

Tento zdánlivě humánní postup navíc ve svém důsledku významně prodlouží a prodraží proces exekučního řízení, čímž neprospěje ani věřiteli, ani dlužníkovi. Ten totiž ponese nejen zvýšené náklady exekuce, ale také po celou dobu řízení neustále rostoucí úroky z prodlení. „Kvůli respektování zákonného pořadí bude exekutor muset činit i zbytečné a nesmyslné úkony, například vést opakovanou dražbu neprodejného podílu pozemku, protože teprve po neúspěšnosti této možnosti bude moct přikročit k prodeji domu, ve kterém má dlužník trvalé bydliště. Průběh exekuce se tím prodlouží i více než o rok a náklady na zbytečné dražby ponese dlužník. Takový postup jasně odporuje zásadě hospodárnosti, účelnosti a rychlosti exekučního řízení,” upozorňuje Staněk.

Česká asociace věřitelů dlouhodobě prosazuje humanizaci exekucí a v minulosti také opakovaně podpořila zákonné ustanovení výčtu exekučně nezabavitelných movitých věcích. Současná podoba návrhu ovšem tento bohulibý záměr již dalece překračuje, vychyluje uspořádání vztahů mezi věřiteli a dlužníky výrazně v neprospěch věřitelů a v některých směrech neprospívá ani samotným dlužníkům.