Polský prezident podepsal sporný zákon o trestání soudců
Varšava 4. února (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), podepsal zákon, který podle kritiků umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. O prezidentově kroku, který se očekával, informoval jeho mluvčí Blažej Spychalski.
Podle novely hrozí pokuty, disciplinární řízení nebo propuštění například těm soudcům, kteří zpochybňují kompetence k rozhodování jiných soudců. Soudci se také nově nesmí zapojovat do veřejné činnosti, která by nebyla slučitelná s principem nezávislosti soudců a soudů. Polská média kritická vůči PiS v této souvislosti často mluví o “náhubkovém” nebo “restriktivním” zákonu.
Polská opozice a další kritici novinek varují, že upravené předpisy umožní trestat a odvolat z funkce neposlušné soudce, kteří se staví proti změnám v justici prosazovaným současnou národně-konzervativní vládou. Dotknout by se to mohlo třeba soudců, kteří by zpochybňovali pravomoc nových kolegů dosazených takzvanou soudcovskou radou. Orgán, o jehož obsazení rozhoduje parlament ovládaný vládní PiS, má pravomoc navrhovat prezidentovi nové soudce. Právě to, že o složení této klíčové soudcovské rady přímo rozhodují politici, je jedním z hlavních důvodů, proč justiční reformu kritizuje Rada Evropy i Evropská komise.
“Je to smutný den pro Polsko, pro Evropskou unii, právní stát a právní jistotu občanů,” reagoval na podpis zákona polský ombudsman Adam Bodnar. Polsko podle něj udělalo krok ve směru “právního polexitu” z Evropské unie.
“Mám radost, že se prezident pro tento krok rozhodl. Je to konečně věc, která stabilizuje náš justiční systém,” řekl naopak v Polském rozhlase mluvčí vlády Piotr Müller.
“Dali jsme najevo naše pochyby ohledně více záležitostí,” uvedl mluvčí Evropské komise. Ta bude podle něj nyní analyzovat text konečné verze zákona a ověřovat, zda je v souladu s unijním právem. Komise může Polsko zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Kvůli možným potížím s právním státem také ostatní země EU vedou s Polskem řízení, které teoreticky může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU.
Další články
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.


