Poslanci asi budou hlasovat o domácím vzdělávání i na 2. stupni

Proti možnosti domácího vzdělávání žáků na druhém stupni se staví ministerstvo školství. Podle náměstka ministra Petra Mlsny ministerstvo vnímá vzdělávání nejen jako přezkušování ze znalostí, ale taky jako socializaci lidí, jejich vychovávání v určitém řádu, schopnost obstát v kolektivu a reagovat na životní změny. Anna Putnová (TOP 09 a Starostové), která pozměňovací návrh avizovala, označila Mlsnovu argumentaci za účelovou, podle ní se takové schopnosti ve školách nehodnotí. “Individuální vzdělávání patří do systému. Možnost by tady měla být,” zdůraznila.

Pozměňovací návrh týkající se podnikových škol by měl podle Ivany Dobešové (ANO) umožnit firmám vstup do odborných škol, kterým by hrozila takzvaná optimalizace, tedy sloučení s jinou školou nebo zánik. V některých krajích se podle poslankyně provádí optimalizace necitlivě a vede k utlumování oborů. Další návrh, který Dobešová prosazuje, směřuje k tomu, že uchazeči přijatí do oboru s talentovou zkouškou nebo na konzervatoř by měli právo stáhnout zápisový lístek. Nyní taková možnost neexistuje a žákům se komplikuje cesta podat lístek na jinou školu, na níž se také dostanou, ale jež má přijímací zkoušky v pozdějších termínech.

Novela by měla zařadit mezi pedagogy tlumočníky do znakového jazyka, o což se poslanci snažili už při dřívějším projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících. Jeden z dalších avizovaných pozměňovacích návrhů by stanovil krajům povinnost otevírat lidem bez dokončeného základního vzdělání kurzy, v nichž by si je mohli doplnit, a to i dálkovou formou.

Vládní předloha budí pozornost zejména tím, že zakáže ve školách prodej potravin, které jsou v “rozporu s výživovými požadavky”. Zákaz se bude týkat i reklamy na tyto potraviny. Má taky například zavést jednotné závěrečné zkoušky na učilištích, registr učitelů a upravit postavení ředitelů škol, aby na nich mohli zůstat i po skončení šestiletého funkčního období.

Poslanci z výboru zatím nenašli shodu nad pojmy, které se týkají posuzování mentálního postižení žáka. Ministerstvo školství na nich s poukazem na názory části odborníků a vyjádření Evropské komise trvá. Mezi poslanci ale zaznívají obavy například z toho, že některé děti by se kvůli údajné nejednoznačnosti formulací mohly dostat do speciálních škol, aniž by tam patřily. Výbor proto projednávání normy přerušil a vrátí se k ní v polovině ledna.