Přes 70 procent lidí neví o možnosti vyslovit přání, která musí lékaři dodržovat

Výsledky průzkumu dnes představila Karolína Sadílková z iniciativy Smrtelník na tiskové konferenci v Senátu. Průzkum podle ní také potvrdil dlouhodobou vysokou podporu uzákonění eutanazie a asistovaného sebeusmrcení.

Evidenci dříve vyslovených přání jmenovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) mezi dvaceti digitalizačními projekty, na kterých ministerstvo v současné době pracuje.

“Je tu velmi potřeba osvěta ohledně institutu dříve vysloveného přání. Jak mezi lékaři, tak především mezi pacienty,” uvedla Sadílková. Podle ní pouze 29 procent respondentů průzkumu, který agentura Ipsos zpracovala letos v únoru, někdy alespoň slyšela o institutu dříve vysloveného přání. “Ale většina nemá tušení, co to je, natož že by uvažovala, že by ho použila,” dodala.

Podmínky dříve vysloveného přání stanoví zákon o zdravotních službách. Lékař je musí brát v potaz, pokud je má k dispozici. “Dříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. Součástí dříve vysloveného přání musí být písemné poučení o důsledcích jeho rozhodnutí,” uvádí k němu na webu Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Poučit pacienta o dopadech musí jeho registrující praktický lékař nebo lékař v oboru, se kterým vyslovené přání souvisí. Přání lze vyslovit také v případě přijetí do péče nebo při hospitalizaci a musí být pak zapsáno do zdravotní dokumentace. Mezi nejobvyklejší přání patří odmítnutí resuscitace nebo nesouhlas s darováním orgánů.

Senátorka Věra Procházková (ANO), která dnes v Senátu pořádala odbornou konferenci, předložila návrh zákona, který by uzákonil eutanazii, už v roce 2020. Tehdy ho vláda odmítla a na jednání Sněmovny se nedostal. Návrh vadí i odborné společnosti paliativní medicíny, protože do jedné legislativní normy spojuje paliativní péči s možnostmi dobrovolného ukončení života.

“Bylo mi vyčítáno, že je to spojováno s paliativní péčí, tak jsem na konferenci pozvala i osobnosti paliativní péče. Chtěla jsem se jich zeptat, zda zákon dál spojovat s paliativní péčí nebo rozdělit na zákony dva,” popsala na tiskové konferenci Procházková.

Zákon by měl umožnit jak eutanazii, tedy usmrcení z rukou lékaře, tak asistovanou sebevraždu pacienta. Podle návrhu by se možnost měla týkat jen dospělých, svéprávných a nevyléčitelně nemocných, kteří nesnesitelně tělesně nebo psychicky trpí. Podle průzkumu má eutanazie podporu 73 procent respondentů, asistované sebeusmrcení 68 procent.

Podobnými návrhy se politici zabývají opakovaně, v roce 2008 ho odmítla Sněmovna, v roce 2016 vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Loni návrh za ministerstvo zdravotnictví odmítl náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL). Návrhy kritizovali někteří lékaři nebo poskytovatelé hospicové péče, kteří jsou často navázáni na některou z církví. Zkušenosti z Nizozemska, kde je možnost od roku 2002, podle některých ukazují, že žádosti jsou posuzované čím dál benevolentněji.