zdravotnictví

Využívání pohlavních buněk od dárců se již stalo neodmyslitelnou součástí asistované reprodukce.

Brno 21. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si vyslechli šestileté tresty vězení za podvod.

Praha 18. září (ČTK) - Pokud se zdravotníci nedohodnou s ministerstvy práce a zdravotnictví na novele zákoníku práce, která navyšuje počet dobrovolných přesčasů, mohou v prosinci chybět lidé až na 24.000 nemocničních služeb.

Praha 5. září (ČTK) - Lékaře není možné k přesčasům nad stanovený limit nutit, sloužit je nemusejí. Pokud jim podmínky nevyhovují, mohou při velké poptávce po zdravotnících odejít na lepší místo.

Praha 23. srpna (ČTK) - Cizinci ze zemí mimo EU, kteří mají v Česku dlouhodobý pobyt, zřejmě nebudou muset mít povinné zdravotní pojištění jen u Pojišťovny VZP.

Odpovědnost nemocnice za smrt dlouhodobě nemocné pacientky při jednostranném vydání pokynu Ne-resuscituj (Do not resuscitate)

Bojuje za to, aby rodiče mohli být v nemocnicích jako doprovod hospitalizovaného dítěte. Zastává se pacientů, jimž pojišťovny nechtějí uhradit mimořádnou léčbu. Zaměřuje se na práva pacientů v závěru jejich života... Právo a zdravotnictví se protínají v mnoha rovinách a ve všech najdete advokátku Barboru Steinlauf. Brzy představí nový projekt, který má pomoci s právní osvětou v oblasti paliativní péče. Inspiraci nyní sbírá na stáži v USA.

Odpovědnost za újmu utrpěnou při poskytování zdravotní péče je téma, které budí pozornost jak v rovině teoretické, tak v rámci aplikační praxe. Nese s sebou řadu specifických obtíží, ať již při řešení otázky důkazního břemene, příčinné souvislosti či posuzování, zda konkrétní postup lze mít za protiprávní či nikoliv.

Před více než 11 lety byl do notoricky známého § 52 ZP doplněním písm. h) včleněn „nový“ výpovědní důvod, podle kterého má zaměstnavatel možnost dát zaměstnanci výpověď, pokud zaměstnanec poruší zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301a ZP.

V poslední době roste společenské povědomí o problematických reexportech a nelegálních vývozech léčivých přípravků určených pro tuzemský trh do zahraničí. Hnacím motorem reexportu je zejména vidina zvýšení zisku, neboť některé léčivé přípravky, jež jsou dostupné i u nás, se prodávají v zahraničí dráž. Jak se s tím (ne)poprala nová právní úprava? Zvolil zákonodárce správnou cestu nebo, jak se dnes říká – hasí požár benzínem?