Prezident Pavel podepsal zvýšení limitů pro malé zakázky bez výběrového řízení
Praha 10. března (ČTK) - Limity pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, se zvýší o polovinu. V případě dodávek zboží a služeb by se hranice měla zvýšit ze dvou milionů na tři miliony korun a u stavebních prací ze šesti milionů na devět milionů korun.
Počítá s tím předloha, kterou podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom dnes Hrad. Podepsaná předloha má především zajistit u velkých akvizic a zakázek rovné podmínky pro firmy z EU vůči firmám ze zemí mimo EU. Důvodem navýšení limitů pro zakázky je nárůst cen v uplynulých letech.
Zvýšení limitů se do předlohy dostalo ve Sněmovně na návrh sněmovního hospodářského výboru v reakci na nárůst cen. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500.000 na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí. Zákon včetně zvýšení limitů vstoupí v účinnost 15. dnem po svém vyhlášení ve sbírce.
Sněmovna nepřijala pozměňovací návrh předsedy pirátského klubu Jakuba Michálka, který na zvýšení limitů reagoval. Měl zavést povinnost, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun musel zadavatel zveřejnit i způsob zadání této veřejné zakázky. Spolu s Michálkem byli podepsáni pod návrhem předsedové koaličních klubů STAN Josef Cogan, KDU-ČSL Aleš Dufek a TOP 09 Jan Jakob. Podle ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (za STAN) nebyl koaličně dojednaný. Stejný návrh se objevil i v Senátu, ale protože horní komora zákon schválila, už o pozměňovacích návrzích nehlasovala.
Vládní novela reaguje na evropské nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. Toto nařízení má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU, které můžou ve svých mateřských zemích získávat různé subvence. To pak může narušovat hospodářskou soutěž. Novela například upravuje součinnost mezi ministerstvem průmyslu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže při poskytování informací a zakotvuje ochranu těchto informací. Zákon výslovně stanoví, že pokud Evropská komise vyšetřuje v tuzemsku na místě podle přímo použitelného předpisu EU upravujícího subvence narušující vnitřní trh, je každý povinen poskytnout součinnost.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Nařízení je přímo účinné, ale je zapotřebí mu přizpůsobit tuzemské zákony.
Další články
Soud EU: ČR porušuje unijní právo, když umožňuje výslech podezřelých bez obhájce
Lucemburk/Brusel/Praha 22. října (zpravodajka ČTK) - Česká republika porušuje právo Evropské unie tím, že umožňuje vyslýchat podezřelé z trestných činů bez přítomnosti obhájce, pokud se advokát nedostaví do 48 hodin od zadržení.
Obce budou moci žádat po taxikářích znalost češtiny a místopisu
Praha 21. října (ČTK) - Obce budou moci vyhláškou požadovat po řidičích taxislužby prozkoušení znalosti češtiny nebo místopisu. Senát schválil novelu zákona o silničním provozu, která tuto možnost zahrnuje.
Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů
Praha 20. října (ČTK) - Výsledky letošních voleb do třetiny Senátu byly dnes vyhlášeny ve Sbírce zákonů. Státní volební komise v ní zveřejnila jak výsledky finále senátních voleb, tak i celkové výsledky prvního kola. Od středy je tak bude možné napadnout u Nejvyššího správního soudu, který letos obdrží nejméně jednu stížnost ze Žďárska.
Příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění, potvrdil Ústavní soud
Brno 20. října (ČTK) - Příjmy z dobrovolně vykonávané prostituce podléhají zdanění stejně jako jiné formy samostatné výdělečné činnosti. Průlomový právní názor Nejvyššího správního soudu (NSS) ve dvou usneseních potvrdil Ústavní soud (ÚS).
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?


