Prodejci zbraní asi dostanou povinnost hlásit podezřelé nákupy do konce roku
Praha 7. září (ČTK) - Prodejci zbraní a střeliva zřejmě dostanou zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy do konce roku. Počítá s tím novela zbraňového zákona, kterou tento týden podpořil sněmovní bezpečnostní výbor.
Vláda původně počítala s tím, že povinnost bude uzákoněna už od letošního července, opoziční ANO a SPD ale ve Sněmovně zablokovaly schválení novely ve zrychleném režimu. Výbor doporučil jedinou změnu, aby novela nabyla účinnosti 15 dnů po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Novelu připravila vláda v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde její student 14 lidí zabil, 25 zranil a následně zastřelil i sebe. Do současného zákona má úprava vložit dvě ustanovení již přijatého budoucího zbraňového zákona, kterým nabude účinnosti od roku 2026. Dílčí změny při červnovém úvodním kole sněmovního projednávání kritizovali poslanci ANO a SPD, označovali je za vágní nebo zneužitelná.
Do řádného procesu schvalování by měl jít zákon podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na podzim. “Věřím tomu, že od prvního ledna, alespoň na ten rok, než začne platit ta nová legislativa, která už to všechno obsahuje, i tohle dílčí zpřísnění mít budeme,” řekl ČTK.
Vládní předloha počítá s tím, že prodejce “oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé”. Podezřelé jednání nelze podle ministerstva vnitra z principu přesně definovat. Může ale například jít o případy, kdy se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, nebo vykazuje “abnormální zmatenost, apatie nebo výrazné známky tíživého stresu”. Nákup neobvyklého množství zbraní nebo střeliva nyní sleduje policie prostřednictvím analytického nástroje přímo v Centrálním registru zbraní.
Novela dále rozšíří možnosti policie pro zajištění zbraní. Nově je bude moci zajistit v případech, kdy od “orgánu veřejné moci” o jejich držiteli získá informace, že může představovat “vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost”. I toto ustanovení podle ministerstva obsahuje budoucí zákon o zbraních, podle opozice ale může být zneužíváno i k zabavení neregistrovaných volně prodejných zbraní typu vzduchovek a airsoftových či historických zbraní bez soudního příkazu. Podle poslance ANO Pavla Růžičky by byla novela přísnější než budoucí zákon a umožnila by domovní prohlídky bez omezení.
Budoucí nový zákon o zbraních a střelivu také například zkracuje lhůty pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let, zahrnuje také možnost policie nařídit tuto prohlídku kdykoli. Ošetřující lékaři mají získat přístup do centrálního registru zbraní a ověřovat, zda je jejich pacient držitelem zbrojního průkazu. Kvůli digitalizaci centrálního zbraňového registru a jeho propojení s dalšími policejními a zdravotními evidencemi nabyde norma účinnosti až od přespříštího roku.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


