Prokazování původu majetku poslanci zřejmě nezpřísní

Zákon by dal finanční správě možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud by hodnota neevidovaného majetku převýšila sedm milionů korun, finanční správa by vyzvala poplatníka k prokázání jeho původu a popřípadě jej zdanila. Neutrální stanovisko dal výbor k úpravě Zdeňka Ondráčka (KSČM), aby hranice činila pět milionů korun.

Navrhovaná norma předpokládá, že pokud poplatník nebude schopen prokázat původ svých příjmů, bude mu daň vyměřena dodatečně včetně penále. Jeho výše má být 50 procent doměřené daně, nebo 100 procent v případě, že poplatník nebude s daňovým úřadem spolupracovat. Sněmovna by měla podle doporučení výboru zamítnout Ondráčkův požadavek na zvýšení penále na 80 a 90 procent.

Plénum by mělo na základě doporučení výborů odmítnout taky návrh Marka Černocha (Úsvit), aby se finanční správa mohla zabývat majetky nabytými až čtvrtstoletí do minulosti. Vláda v podstatě navrhuje tři roky, což je základní délka lhůty pro stanovení daně. Pokud uplyne, daň už není možné vyměřit.

Ve Sněmovně by neměl uspět ani požadavek ústavně-právního výboru na změnu sazby za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Vláda chce horní hranici zvýšit z jednoho roku vězení na tři roky, a to kvůli prodloužení promlčecí lhůty. Výbor navrhuje ponechat jeden rok.

Vládní norma bude v závěrečném schvalování čelit i návrhu Martina Plíška z opoziční TOP 09 na zamítnutí. Očekává se však, že ji plénum schválí. Pokud se stejně zachová i Senát a předlohu podepíše prezident, měla by být účinná od druhého kalendářního měsíce potom, co vyjde ve sbírce zákonů.