Rektoři nemají k novele vysokoškolského zákona větších připomínek
Přerov 4. září (ČTK) - Zástupci České konference rektorů nemají k navržené novele vysokoškolského zákona větších připomínek. Některé hodlají v připomínkovém řízení ještě uplatnit, nejsou však podle nich zásadnějšího rázu. Při jednání s ministrem školství Marcelem Chládkem (ČSSD) v Přerově se jim dnes podařilo uplatnit připomínku ke způsobu jmenování předsedy Akreditačního úřadu. Ministr chce novelu po jejím schválení předložit na podzim parlamentu. V platnost by měla vejít od 1. července příštího roku.
“Připomínky, které máme, nejsou zásadního charakteru. Část z nich je formální, druhá část se týká jmenování předsedy Akreditačního úřadu. Ministr nám dnes řekl, že jí vyhoví. Další část se týkala uplatňování právního řádu v rámci vysokoškolského zákona. Ze strany České konference rektorů necítíme, že by to bylo zásadně odlišné,” řekl dnes novinářům předseda České konference rektorů Tomáš Zima.
Podle Chládka je novela výsledkem vyváženého kompromisu. Společně s rektory se dnes dohodl na úpravě volby předsedy Akreditačního úřadu. Její dosavadní podobu dnes kritizoval předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer. Na základě připomínek rektorů se na volbě bude nově podílet i reprezentace vysokých škol. “Nemám s tím problém. Předseda bude navržen do vlády po dohodě s reprezentanty vysokých škol,” podotkl ministr školství.
Podle uplatněných připomínek bude ministr navrhovat předsedu po dohodě s Radou vysokých škol a České konference rektorů a zbylých deset členů navrhnou oba reprezentanti. “Jeden z členů rady bude dokonce student, byl to velký ústupek,” podotkl ministrův náměstek Petr Mlsna. Pozastavil se nad názorem předsedy Rady vysokých škol Fischera, podle nějž návrh novely neodpovídá dohodnuté kompromisní verzi. “Podle našich informací jsou ostatní členové rady jiného názoru než předseda,” doplnil Mlsna.
Podle zástupců ministerstva školstí přinese novela například modernizaci akreditačního systému, kdy pro vysoké školy bude flexibilnější otevírat programy podle poptávek studentů. Na školy novela zároveň přenese větší odpovědnost za kvalitu studijních programů. Návrh také ponechává pravomoc jmenovat profesory prezidentovi. Počítá také s tím, že rektoři veřejných vysokých škol by měli mít pravomoc rozhodnout o neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky nebo obhajoby disertační práce, což by vedlo k odebrání akademického titulu.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


