Sněmovna by podle výborů měla přijmout ústavní novelu o zbraních
Praha 2. června (ČTK) - Majitelé legálně držených zbraní by měli dostat právo zasáhnout v případě potřeby k zajištění bezpečnosti Česka. Vyplývá to ze stanovisek dvou sněmovních výborů k poslaneckému návrhu novely ústavního zákona o bezpečnosti. Po bezpečnostním výboru nyní doporučil schválení normy beze změn také ústavně-právní výbor. Nyní ji v dolní komoře čeká druhé čtení. Aby platila, musela by se pro ni v obou parlamentních komorách vyslovit třípětinová většina.
Motivem pro sepsání novely byla i změna evropské směrnice, která vlastnictví zbraní zpřísní. Česko proti ní chystá žalobu. Pokud poslanci projednají předlohu ve druhém čtení příští týden, mohli by ji schvalovat na přelomu června a července.
Cílem novely, jak píšou autoři z řad ČSSD, ANO, KSČM a ODS, není zakotvení držení zbraní jako základního práva. Lidé by mohli převzít bezpečnostní povinnosti ve větším rozsahu, než mohou být uloženy všem. Česko by výslovně uznalo, že držení a nošení zbraní, pokud je v souladu se zákonem, je součástí zajišťování jeho bezpečnosti.
Ústavní předloha konkrétně uvádí, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Podmínky a omezení tohoto práva může přinést běžný zákon, “je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům”.
Předkladatelé zdůrazňují, že novela nevybízí k hromadnému ozbrojování občanů a ani nemá vést ke zvýšení počtu případů reálného použití zbraně. Stát by se předlohou podle nich přihlásil ke spolupráci s legálními držiteli zbraní. Za příklad dávají autoři mimo jiné obranu proti teroristům.
Nynější zákonné podmínky pro držení zbraní by platit nepřestaly. Z důvodové zprávy vyplývá, že v budoucnu by Česko mělo dvě zákonné úpravy držení zbraní. Jeden zákon by se týkal zbraní například pro lov, sport, sběratelství a čistě soukromé využití, jenž by celkově přejímal evropskou směrnici. Druhý zákon by navazoval na nynější úpravu ústavního zákona a zakotvil by práva a povinnosti lidí v nabývání, držení a nošení zbraní pro potřeby a výkon státní správy.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



