Sněmovna schválila sjednocení obecných volebních pravidel

Rozhodla o tom na základě dohody frakcí už v prvním kole projednávání. Souhlasila i s navazujícími novelami, které ve vazbě na chystanou změnu ústavy mají mimo jiné zavést pevný termín obecních, krajských a senátních voleb na konci prvního říjnového týdne.

Zákon, který nyní dostane k projednání Senát, vychází z dlouho chystané vládní předlohy o sjednocení obecných volebních pravidel. Na rozdíl od ní zachovává hlasování ve dvou dnech. Původně kabinet na návrh ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování pouze v pátek tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích.

Předseda poslanců STAN Josef Cogan dal zachování dvou hlasovacích dnů do souvislosti s tím, že je potřeba nejprve odstranit problémy se zdlouhavým sčítáním hlasů při komunálních volbách hlavně ve velkých městech. Zachování dvoudenních voleb v pátek a v sobotu zdůvodňovali kritici jednodenního hlasování pouze v pátek také tím, že by se tím omezilo nežádoucím způsobem právo občanů vyjádřit svůj názor.

Snadnější získání voličských průkazů a elektronizace podávání kandidátek má podle předlohy umožnit centrálně vedený informační systém voleb. Obsahovat má jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a registr kandidátních listin. Možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře by podle tvůrců měla odstranit chybovost při předkládání kandidátek. O voličský průkaz, s nímž je možné hlasovat v kterékoli volební místnosti, by lidé mohli podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) požádat na kterémkoli obecním úřadě, nemuseli by kvůli tomu cestovat do domovské obce.

Vytvoření jednotného informačního systému má podle předkladatelů zákona z řad všech poslaneckých frakcí stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Informační systém správy voleb by byl systémem kritické infrastruktury. Dvě třetiny pořizovací sumy by mohly být uhrazeny podle ministerstva vnitra z jednoho z fondů EU.

Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, které by obce mohly snížit ze současných zhruba 14.800 přibližně o 1000, což by podle navrhovatelů mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun. V případě dvoukolových senátních a prezidentských voleb by kandidáti v prvním kole měli být uvedeni na jednom hlasovacím lístku. Toto opatření by podle předkladatelů měla snížit náklady na volební lístky o dvě desítky milionů korun.

Návrh navazuje na vládní ústavní novelu, která má mimo jiné nově vymezit senátní volební obvody s možnosti změny jejich hranic maximálně jednou za 12 let. Také ústavní novela, kterou má sněmovna schvalovat tento pátek, počítá se zafixováním termínu komunálních, krajských a senátních voleb v prvním celém říjnovém týdnu, aby se jejich termín neposouval směrem k létu. Se změnou senátních obvodů souvisí i to, že sídlo jednoho z olomouckých obvodů bude přesunuto do nedaleké Litovle.

Zavedení korespondenční formy hlasování alespoň pro Čechy žijící v zahraničí předlohy nepřináší. Tuto změnu důrazně odmítá opozice.