Sněmovna schválila větší ochranu klientů realitních kanceláří

Podle původního vládního návrhu by kanceláře nesměly nabízet úschovu peněz, ale směly by nabízet její zprostředkování u banky, notáře nebo advokáta. Poslanci ale přistoupili na kompromisní návrh sněmovního ústavně právního výboru a toto ustanovení pozměnili. Realitním zprostředkovatelům ponechali právo nabízet úschovu peněz klientům bankami, zahraničními bankami, notáři, advokáty nebo v souvislosti s exekučním a jiným soudním řízením také exekutorem.

Makléři by měli být podle vládního návrhu bezúhonní, kvalifikovaní a pojištění, měli by mimo jiné sdělit klientům výši své provize za zprostředkování prodeje či pronájmu nemovitosti. Zákon má mimo jiné zamezit tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího. Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti, což ale podle kritiků není v praxi splnitelné.

Zákon kritizoval například předseda SPD Tomio Okamura, který mimo jiné řekl, že každá změna, která do podnikání přináší byrokracii, je špatná. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) však řekla, že po zákonu volá sama odborná veřejnost. Občanští demokraté chtěli zákon zamítnout. Argumentovali hlavně tím, že zákon omezí konkurenci na trhu a povede ke zdražení realitních služeb. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury by zamítnutí zákona způsobilo menší škody než jeho přijetí. Zamítnutí podpořili i poslanci STAN, kteří zákon považují za nadbytečný, zamítnout ho chtěli i poslanci TOP 09.

V Česku bylo podle údajů Českého statistického úřadu ke konci loňského roku 14.602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Na jednoho makléře tak připadá asi 720 obyvatel, což je nejméně v Evropě. V Německu, které je v tomto žebříčku evropských zemí na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.