Sněmovna stvrdila nižší platby za vynětí půdy pro rodinné domy
Praha 24. května (ČTK) - Za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu rodinných domů budou individuální stavebníci platit méně peněz, než platili dosud. Dnes o tom rozhodla Sněmovna, když stvrdila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a odmítla návrh Senátu, který chtěl zrušit souhlas úřadů s vynětím půdy uvnitř zastavěných částí obcí pro rodinné domy i veřejně prospěšné stavby. Tím by se poplatky v těchto případech ani nestanovovaly. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.
Původní poslanecký návrh z pera poslanců TOP 09 a Starostů počítal s tím, že by se za vynětí půdy, kde výstavbu umožňuje územní plán, neplatilo vůbec. Poukazovali na to, že poplatek za vynětí může někdy převýšit cenu za pozemek samotný. Sněmovna však na návrh zemědělského výboru přijala novelu zákona v podobě, která počítala s nižšími poplatky.
Předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) uvedl, že v případě přijetí senátní verze by se obával vzniku potenciálního developerského eldoráda ve volné krajině pod záminkou veřejné prospěšnosti. Sněmovní verze naproti tomu podle něj splňuje to podstatné, co předkladatelé požadovali. Se senátní verzí nesouhlasil ani ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něj senátní návrh půdní fond ohrožuje.
Senátoři mimo jiné doporučili, aby souhlas obce či kraje jako orgánu ochrany zemědělského půdního fondu nebyl třeba pro vynětí půdy v zastavěném území pro výstavbu veřejně prospěšné stavby. Neměl by být třeba ani pro individuální stavbu rodinných domů. Sněmovna však tento návrh dnes odmítla a prosadila svoji verzi novely.
“Rodiny budou mít snadnější cestu k vlastnímu bydlení,” řekla spoluautorka předlohy Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové). “Zatímco dnes musí, pokud si chtějí postavit dům, platit státu za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu vysoké částky, nově se tento poplatek radikálně sníží. Pozitivní věc přinese zákon také obcím a krajům, které nebudou muset státu platit poplatek za vynětí půdy pro stavbu komunikací,” dodala.
Stavebníci budou podle přijaté novely hradit poplatek určený jen podle bonity půdy a nebude se zohledňovat ekologická váha prostředí, ve kterém se má stavět. Podle dřívějších informací z ministerstva životního prostředí by lidé na poplatku měli zaplatit za dům o ploše 200 metrů čtverečních maximálně 36.000 korun. Maximální odvod za metr čtvereční by měl být 180 korun. U veřejně prospěšných staveb v zastavěném území v prolukách do půl hektaru už nemá být zapotřebí souhlas úřadů s vynětím.
Další články
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.
Hradecký krajský soud rehabilitoval svědka tzv. číhošťského zázraku V. Trtíka
Hradec Králové 11. srpna (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.
Tři ze čtyř obžalovaných z gangu obchodujícího s červeným fosforem se přiznali
Ostrava 10. srpna (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes začal rozplétat rozsáhlou kauzu pašování červeného fosforu pro výrobu pervitinu. Více než sedmičlenná mezinárodní skupina jej do Česka a Polska z Ukrajiny nechala přivézt 400 kilogramů. Toto množství by stačilo na výrobu 1,2 tuny drogy v hodnotě 1,2 miliardy korun.
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.
