Sněmovní komise k únikům ze spisů dokončila výslechy

Komise nejprve vyslechla bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila. I po dnešním slyšení však podle Plíška zůstaly v jeho a dalších výpovědích rozdíly. “Při závěrečné zprávě to budeme chtít vyhodnotit a nějak se k tomu postavíme,” řekl Plíšek. Zatím nechtěl předjímat, zda například poslanci podají na Přibila trestní oznámení kvůli křivé výpovědi.

Zeman vypovídal jako poslední a poslancům řekl, že opatření proti únikům na státních zastupitelstvích jsou velice striktní. Členy komise i novináře vyzval, aby přemýšleli nad motivem lidí, kteří informace vyzrazují. Žalobci ho podle něj nemají. “Je nutné hledat, komu únik prospěje,” dodal. Upozornil, že k únikům dochází většinou až od okamžiku zahájení trestního stíhání, kdy se o věci dozví víc lidí.

Před komisi dnes dorazili také předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, aby vysvětlil, jak jsou spisy a informace zabezpečeny na soudech. S ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem chtěla komise mluvit mimo jiné o nastavení pravomocí a statistice případů úniků informací, kterou od něj obdržela.

S Vávrou poslanci hovořili o zákonu o svobodném přístupu k informacím. Podle informací ČTK poslanci zjistili, že jeden ze soudů na jeho základě poskytl novinářům usnesení, které se týkalo vazebního jednání v souvislosti s kauzou sportovních dotací, kde figuruje fotbalový boss Miroslav Pelta. Poslanci míní, že by soudy měly poskytovat pouze rozsudky.

Komise vyslechla celkem 21 svědků, dalších pět lidí před poslanci vystoupilo, ale postavení svědka neměli. Na závěrečné zprávě bude komise pracovat příští týden. Pokud by ji nestihla připravit, je Plíšek připraven svolat jednání i na sobotu. Na Plíškovu údajnou podjatost si Zeman dnes stěžoval u členů komise, zdůvodnil ji jeho slovy o nutnosti přijmout opatření k zesílení kontroly nad žalobci. S námitkou však neuspěl.

Komise vznikla hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, na kterých mluvili o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Babiš nahrávky označil za zmanipulované a za součást kampaně proti své osobě. Podal kvůli nim trestní oznámení, které ale policie odložila. Babiš i Přibil již dříve odmítli, že by měli k dispozici spisy z vyšetřovaných kauz.

Komise měla mimo jiné prověřit, zda nebyl porušen zákon v souvislosti s tím, že měl někdo možnost neoprávněně získávat spisy orgánů činných v trestním řízení. Měla se zaměřit i na to, zda někdo takto získané informace nezneužil k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci právního státu.