Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty

Amnestie, kterou v roce 2024 schválila dolní komora španělského parlamentu, byla součástí dohody mezi vládnoucí Socialistickou stranou a katalánskými separatistickými uskupeními. Právě tato dohoda umožnila premiérovi Pedru Sánchezovi udržet se po volbách v roce 2023 u moci, přestože se konzervativní opozice neúspěšně pokoušela přijetí zákonazablokovat. Mezi lidmi, kterým soudy přiznaly amnestii, je i řada policistů, kteří byli souzeni za brutální zásahy proti demonstrantům.

Dnešní verdikt vyjasnil rozsah i meze pravomocí členských států při přijímání zákonů o amnestii v rámci právního řádu Evropské unie. Ve svém rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie uvedl, že právo EU nebrání španělskému zákonuo amnestii, protože jeho přijetí i uplatňování spadá do pravomoci členských států.

“Soud nebrání přijetí zákona, který s cílem zmírnit institucionální a politické napětí a usnadnit proces usmíření stanoví zánik trestní odpovědnosti,” uvedl při vyhlášení rozsudku jeden ze soudců unijního soudu.

Soudní dvůr EU dnes odpovídal na žádost o právní názor, kterou mu zaslala španělská justice. Ta nyní bude rozhodovat o uplatnění amnestie v některých ostře sledovaných případech, například ohledně katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta. Ten označil rozhodnutí za “úplné vítězství, politický trumf”. “Snaha skoncovat s represí ale neskončila,” uvedl Puigdemont, který kritizuje španělské soudy za jejich přístup k amnestii.

Rozhodnutí přivítal ministr spravedlnosti Félix Bolaños. Podle něj rozhodnutí Soudního dvora EU ukazuje, že zákon, který ostře kritizovala pravicová opozice, je “ústavní a v souladu s evropským právem”. Podle něj je nyní naděje na “úplné uplatnění amnestie”, tedy i na politické špičky katalánského separatismu. Podle Bolañose amnestii dosud využilo zhruba 400 lidí.

Zákon o amnestii španělský parlament definitivně schválil 30. května 2024. Amnestovat měl trestné činy, které souvisely se snahami o nezávislost Katalánska a staly se od listopadu 2011 do loňského listopadu. Zákon však počítal s několika výjimkami. Amnestii nepodléhají činy kvalifikované jako terorismus podle evropské legislativy, činy představující vážné porušení lidských práv či zneužití veřejných peněz, pokud z něj daný člověk měl osobní prospěch.

Amnestie byla mezi podmínkami proto, aby katalánské separatistické strany podpořily rodící se vládu socialistického premiéra Sáncheze. Ten amnestii ospravedlňoval snahou uzavřít spory o nezávislost Katalánska. Opoziční pravice premiéra kritizovala, protože podle ní upřednostnil své osobní politické ambice před dodržováním zákona a hájením jednoty Španělska.

Katalánské politické strany si mimo jiné od amnestie slibovaly, že jejich političtí lídři souzení v souvislosti s referendem o nezávislosti Katalánska v roce 2017 budou moci znovu působit ve volených veřejných funkcích. To se však ve velké míře nestalo, protože v některých mediálně nejviditelnějších případech státní zástupci či soudy odmítly amnestii aplikovat.

To se týká i dvou nejznámějších katalánských vůdců z roku 2017 - tehdejšího katalánského premiéra Puigdemonta a někdejšího vicepremiéra Oriola Junquerase. Puigdemont, který před zatčením v roce 2017 utekl do zahraničí, stále pobývá v Belgii a ve Španělsku mu i nadále hrozí zadržení. Junqueras zatím nedosáhl toho, aby soudy použitím zákona o amnestii zrušily zákaz, kvůli kterému nemůže zastávat veřejné funkce.