Česko podle ESLP porušilo právo na spravedlivý proces a soud ho vyzval k nápravě. Rozsudek, na který dnes upozornil server Česká justice, zatím není konečný.
Soud ve Štrasburku rozhodoval o stížnosti pražského exekutora Jana Grosama, kterého v roce 2010 kárně zažalovala tehdejší ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová (za ODS). NSS jej o dva roky později shledal vinným a uložil mu pokutu 350.000 korun, proti čemuž se muž marně bránil u Ústavního soudu. U ESLP pak úspěšně namítl, že kárné řízení s ním nemělo parametry řádného procesu, že český soud neměl parametry soudu i že proti rozhodnutí kárného senátu (NSS) není odvolání.
"Stěžovateli bylo upřeno jeho právo na nezávislý a nestranný soud z důvodu, že jeho případ projednával disciplinární senát, který tyto požadavky nesplnil," uvedl ESLP. Grosamovi přiznal 4000 eur (zhruba 99.000 korun) za nemajetkovou újmu.
Kancelář vládního zmocněnce potvrdila, že podle ESLP nebyl Grosamův případ projednán nezávislým a nestranným soudem. Kárný senát se skládal ze dvou soudců z povolání a čtyř přísedících - dvou soudních exekutorů, jednoho advokáta a jednoho dalšího právníka.
"Evropský soud konkrétně vyjádřil pochybnosti stran transparentnosti a kritérií, podle nichž jsou potenciální přísedící zařazováni na seznamy, z nichž posléze předseda Nejvyššího správního soudu vybírá losem. Vedle toho někteří přísedící postrádají objektivní zdání nezávislosti a nestrannosti, protože jsou do určité míry materiálně a hierarchicky podřízeni ministru spravedlnosti coby kárnému žalobci. Přísedící z řad soudních exekutorů jsou navíc konkurenty kárně stíhaného exekutora," uvedl zmocněnec.
Soud pro lidská práva podle České justice zkritizoval i to, že proti rozhodnutí českého kárného senátu není možnost odvolání - lze se obrátit pouze na Ústavní soud.
Předseda NSS Karel Šimka se k rozhodnutí dnes podle mluvčí Sylvy Dostálové nevyjádří, je na pracovní cestě v zahraničí. Letos v únoru ČTK v rozhovoru řekl, že v jednoinstančnosti, tedy chybějící možnosti odvolání, zásadní problém nevidí. Ve dvojinstančním řízení by se podle něj mohla rozmělnit odpovědnost. Nyní členové kárného senátu vědí, že jejich rozhodnutí je zásadní, v podstatě definitivní, a že musí být schopní verdikt obhájit před účastníky řízení i veřejností, uvedl tehdy Šimka.
Soudcovská unie naopak nadále zastává názor, že dvoustupňová kárná řízení by byla vhodnější než jednostupňová. Na dotaz ČTK to dnes uvedl prezident unie Libor Vávra.
Rozsudek, v němž ESLP shledá porušení Úmluvy o ochraně lidských práv, ukládá žalovanému státu přijmout obecná opatření k nápravě. "Výslovně také zdůraznil, že z rozsudku nelze dovozovat povinnost státu obnovit všechna podobná řízení, v nichž bylo pravomocně rozhodnuto," zdůraznil vládní zmocněnec.
Upozornil také na to, že vláda může do tří měsíců požádat ESLP o postoupení věci velkému senátu. "Takový postup se nabízí v případech, jako je tento, kdy bylo rozhodnutí přijato nejtěsnější většinou soudců a kdy je odůvodnění nesouhlasného stanoviska soudců zvláště přesvědčivé," napsal.
Jednoinstančnost kárných řízení v minulosti posvětil Ústavní soud. Debata o dvoustupňovém systému s odvolacími senáty, který by umožňoval odvolávat se proti kárným rozhodnutím, se v Česku vede dlouhodobě. Ministerstvo spravedlnosti už před několika lety uvádělo, že na příslušných legislativních změnách pracuje. "Ministerstvo novelu v dubnu 2019 dokončilo a v prosinci 2019 byla schválena vládou. Následně byla projednávána Poslaneckou sněmovnou, která projednávání tisku v únoru 2021 přerušila. Projednávání bylo ukončeno s koncem volebního období," uvedlo dnes tiskové oddělení úřadu na dotaz, jak legislativní práce pokračují.
Kárné senáty u NSS rozhodují o postizích za prohřešky soudců, státních zástupců i soudních exekutorů. Mohou jim krátit plat, případně je odvolat i z funkce. Od roku 2009 přijaly jednotlivé senáty stovky rozhodnutí.
Diskuze k článku ()