Štrasburský soud Česko chválí, stížností i verdiktů ubylo

“Česko je dobrý žák,” řekl Jagland. Počet stížností by mohl ještě klesnout, pokud Česko ratifikuje dodatkový protokol k úmluvě, na jehož základě by se vrcholné soudy mohly obracet na ESLP s předběžnými otázkami. Podobně se už nyní obracejí na Soudní dvůr EU v Lucemburku. Podle Raimondiho to umožní vyřešit případy dřív, než se dostanou do Štrasburku.

Podobný efekt očekává v případě ratifikace i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj je ještě nutné vyřešit, zda možnost požádat Štrasburk o výklad dostane pouze Ústavní soud, anebo také oba soudy nejvyšší. Jako problematiku, kde by bylo možné institut využít, zmínil rozhodování o azylu nebo vydávání cizinců do zemí mimi EU. Konkrétně jde o posuzování, zda je ta která země bezpečná a poskytuje záruky spravedlivého procesu.

“To je otázka velmi složitá a přesně v této oblasti, nevím, jestli budou mít radost ve Štrasburku, velice rádi se zeptáme na stanovisko, zda země splňuje podmínky, aby tam byl ten člověk vydán,” řekl ČTK Rychetský.

Od roku 1993 vynesl Evropský soud pro lidská práva celkem 228 rozsudků týkajících se České republiky. Přestože dříve Česko figurovalo v tabulkách mezi deseti zeměmi s největším počtem stížností z celé Evropy, v posledních letech naopak počet stížností na jednoho obyvatele výrazně klesl.

Loni podle statistik na webu ESLP bylo rozsudkem rozhodnuto o sedmi podnětech proti Česku. Pro srovnání, v případě Rumunska skončilo rozsudkem 258 podnětů, u Maďarska jich byla stovka. Celkově soud loni vyřešil 346 podnětů proti Česku, většinu jich označil za nepřípustnou nebo řízení zastavil. O rok dříve vyřešil soud 407 podnětů, v roce 2014 jich bylo 748. Na začátku letošního roku evidoval ESLP 205 nevyřízených stížností proti ČR, plyne z informací o Česku na webu štrasburského soudu.