Štrasburský soud podpořil Colloredo-Mansfeldovou v kauze Opočno
Štrasburk/Brno 11. ledna (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. Vyplývá to z písemného rozsudku, který dnes soud zveřejnil. Český ústavní soud potvrdil, že Colloredo-Mansfeldová si nyní u něj může požádat o obnovu řízení.
Podle právního zástupce Jakuba Fröhlicha jeho klientka verdikt vítá. “Ví, že ta cesta není u konce, ale z rozhodnutí má radost,” řekl ČTK Fröhlich. Stěžovatelka podle něj podá návrh na obnovu řízení. Pokud by ho Ústavní soud obnovil, znovu by posuzoval ústavní stížnost Colloredo-Mansfeldové, ale již v optice nového rozhodnutí.
“Soud konstatuje, že tato stížnost není zjevně nepodložená” a musí být prohlášena za přípustnou, uvádí verdikt evropského soudu.
České soudy odmítly požadavky stěžovatelky na vydání mobiliáře renesančního zámku Opočno na Rychnovsku. Colloredo-Mansfeldová se domáhá obnovy řízení s poukazem na to, že se jí nedostalo spravedlivého soudu.
Štrasburský soud připomněl, že Colloredo-Mansfeldová si stěžovala na porušení práva na spravedlivý proces u českých soudů na základě článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Mezi důkazy totiž nebylo uvedeno rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947, o něž domácí soudy opíraly své rozsudky. K této skutečnosti se nemohla vyjádřit a jak Nejvyšší soud ČR, tak Ústavní soud ČR nepodnikly odpovídající opatření k nápravě tohoto nedostatku, stěžovala si Colloredo-Mansfeldová.
“Na základě vyhovujícího rozsudku Evropského soudu pro lidská práva má stěžovatelka možnost požádat u Ústavního soudu o obnovu řízení. V říjnu roku 2017 se Ústavní soud zabýval takovýmto návrhem stěžovatelky, ale odmítnul ho, protože v té době se ještě štrasburský soud k její věci nevyjádřil. Pakliže si nyní podá nový návrh, bude muset plénum Ústavního soudu tuto věc nově posoudit,” řekla ČTK mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.
Ministerstvo zemědělství 30. dubna 1947 prohlásilo zámek Opočno včetně jeho mobiliáře za státní majetek.
Colloredo-Mansfeldová se obnovení řízení domáhala také u českého ústavního soudu, který to ale odmítl, stejně jako v případě jejího bratrance Jeroma Colloredo-Mannsfelda. Potomci šlechtického rodu se proto obrátili na štrasburský soud.
Mezitím Colloredo-Mannsfeld uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Plénum Ústavního soudu o obnově řízení rozhodlo 3. ledna. ČTK o tom dnes informovala advokátní kancelář Kasl & partner, která Colloredo-Mannsfelda zastupuje. Spor Colloredo-Mannsfelda u Ústavního soudu bude dál pokračovat řízením o jeho ústavních stížnostech tak, jako by o nich v minulosti nebylo rozhodnuto. Řízení se tak vrátí zpět téměř o osm let, protože první ústavní stížnost Colloredo-Mannsfelda Ústavní soud zamítl v srpnu 2010 a druhou v dubnu 2012.
Restituční spory o Opočno trvají 27 let. O mobiliář Mannsfeld a Mansfeldová u obecných soudů usilovali společně, k Ústavnímu soudu šel se stížností každý sám.
Colloredo-Mansfeldová se považuje za dědičku mobiliáře opočenského zámku. Mobiliář v roce 1942 zkonfiskovalo nejdříve gestapo a hned po válce znovu československý stát. Zemský národní výbor v lednu 1947 vyvlastnění zrušil na základě zjištění, že předek nynější stěžovatelky byl loajálním československým občanem. Následný osud majetku byl předmětem soudních sporů po roce 2000.
České soudy restituentům nejdříve pravomocně vydaly do spoluvlastnictví 68 obrazů. Následně však nárok na vydání zbylého mobiliáře zámku Opočno ve dvou samostatných řízeních zamítly. Jde o kolekci s tisíci položkami, mezi které patří například slavnostní kočár, 38 obrazů, dvě desítky svítidel či 223 věcí ze sbírky zbraní, lovecké trofeje nebo jídelní servisy. Památkáři hodnotu celé sbírky v minulosti odhadli na více než miliardu korun.
Vydání celého zámku se v jiné linii domáhá sama Kristina Colloredo-Mansfeldová. V nové stížnosti podané k ÚS loni v dubnu zmiňuje možnou rasovou perzekuci svých předků. Zámek zabavili nacisté, po válce zůstal státu. Podle stížnosti rasový motiv prokazatelně existoval, když matce tehdejšího majitele opočenského panství byl majetek konfiskován jako Židovce.
Jerome Colloredo-Mannsfeld už v minulosti získal zpět zámek Dobříš na Příbramsku.
Další články
NSS: Soudy nemusí zjišťovat a poskytovat informaci, zda soudci patří k zednářům
Brno 13. listopadu (ČTK) - Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Příslušnost k zednářům nelze srovnávat s členstvím v předlistopadové komunistické straně, které se u soudců eviduje a zveřejňuje, konstatoval soud. Verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce.
Generální advokátka Soudního dvora EU zpochybnila zrušení pokuty vyměřené Googlu
Brusel/Praha 12. listopadu (ČTK) - Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy Kč) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.
Šéf ÚOHS přišel o prověrku, podle opozice i expertů úřad potřebuje změny
Praha/Brno 11. listopadu (ČTK) - Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku. Podle vyjádření sněmovní opozice i expertů úřad potřebuje další reformu. Odebrání prověrky je podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Kotory dalším závažným signálem, který zpochybňuje Mlsnovu důvěryhodnost.
Nejvyšší soud vyjasnil práva manželů k užívání společného bytu po rozchodu
Brno 11. listopadu (ČTK) - Pokud jeden z manželů po odchodu druhého využívá společný byt nad rámec spoluvlastnického podílu, nelze to považovat za bezdůvodné obohacení, uvedl v novém rozsudku Nejvyšší soud (NS).
Ministři schválili vznik Rady vlády pro AI
Praha 9. listopadu (ČTK) - Vznikne Rada vlády pro umělou inteligenci (AI). Rozhodl o tom dnes koaliční kabinet ANO, SPD a Motoristů. Vznik rady inicioval ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Vladimír Mařík.


