TI: ČR by měla zavést regulaci lobbingu, omezí to korupci

Vláda a parlament by podle něj měly mimo jiné zavést registr lobbistů a povinnost hlásit kontakty s nimi jak pro politiky, tak pro úředníky. Podobný systém podle Bureše filtruje problematické lobbistické schůzky. “Není to samospásné, ale poskytuje to vyšší míru informovanosti,” podotkl Bureš. Sankcemi by podle něj měla být alespoň v první fázi hrozba zveřejnění nepovolených kontaktů s neregistrovanými lobbisty.

Zavedena by měla být podle něj rovněž povinnost přijmout zavedení evidence takzvané legislativní stopy, která by umožnila dohledat, kdo se na přípravě kterého zákona podílel.

Dosavadní právní úpravy či seberegulace týkající se lobbingu řadí Česko podle studie TI o lobbingu k průměru ve srovnání s dalšími 19 evropskými státy, uvedl politolog Petr Vymětal z Vysoké školy ekonomické. Studie hodnotila, do jaké míry státy zajišťují transparentnost lobbistických aktivit a rozhodování ve veřejné správě nebo etické postupy při lobbování. Nejlépe dopadlo Slovinsko, Litva nebo Velká Británie, za Českem zůstaly naopak Slovensko, Francie či Německo.

Český výsledek podle Vymětala pozitivně ovlivňuje funkční zákon o svobodném přístupu k informacím nebo systém hodnocení dopadů předkládaných norem. K negativům podle politologa patří kromě chybějící právní regulace lobbingu například nízká transparentnost poradních skupin, které se podílejí na přípravě rozhodnutí a návrhů zákonů.

Evropská komise zavedla registr lobbistů loni. Přihlásilo se do něj 7821 společností. Komise od loňského srpna do letošního června nahlásila 4318 lobbistických schůzek s evropskými komisaři nebo vrchními řediteli. Nejvíce schůzek měli zástupci společností Google, General Eletric a Airbus. S českou komisařkou Evou Jourovou se pak poměrně často scházeli zástupci společnosti ČEZ, uvedl Bureš.

Čeští politici by podle něj měli přistoupit na tuto praxi otevřených diářů. “Jestli to nedělá problém evropským komisařům, nemůže to dělat problém ani našim představitelům,” dodal Bureš.