Tripartita by měla příští týden jednat o zrušení karenční doby

V prvních třech dnech stonání nemocní pracovníci žádné náhrady nedostávají. Zaměstnatelé jim platí 60 procent základu výdělku od čtvrtého do čtrnáctého dne, a to za pracovní dny. Od patnáctého dne poskytuje dávky z nemocenského pojištění stát.

Karenční doba se stala tématem ve vyjednávání o novém kabinetu. Sociální demokraté požadovali její zrušení a navrhovali v prvních třech dnech nemoci náhradu 60 procent základu výdělku. Stejně to vidí i komunisté. ANO přišlo nejdřív s tím, že by náhrada mohla činit 30 procent. Před nedávnem místopředseda hnutí a vicepremiér v demisi Richard Brabec řekl, že by ANO mohlo souhlasit s požadavkem ČSSD a KSČM, karence by se zrušila ale nejdřív od července příštího roku. Mělo by se to navíc propojit s kompenzacemi pro firmy a se zavedením e-neschopenky.

Ministerstvo práce spočítalo tři varianty. Podle návrhu ČSSD by pracovníkům platili od prvního do čtrnáctého dne náhradu 60 procent zaměstnavatelé. Za to by jim klesly odvody nemocenského pojištění z 2,3 na 2,1 procenta. Podle návrhu ANO by zaměstnavatelé nemocným poskytovali v prvních třech dnech 30 procent a náhrady by platili do jedenáctého dne. Stát by nemocenskou vyplácel od dvanáctého dne.

Podle třetí varianty by zaměstnavatelé platili 60 procent od prvního do jedenáctého dne, odvody by jim klesly ze 2,3 na 1,8 procenta. Nemocenské pojistné by tak začali znovu odvádět pracovníci, a to 0,6 procenta. Měsíčně by to podle podkladů činilo asi 180 korun. Od dvanáctého dne nemoci by posílal nemocenskou stát.

Odboráři jsou pro 60procentní náhrady bez dalšího zatěžování zaměstnanců. Zaměstnavatelé ani jednu z variant nepodporují. Chtějí o zrušení karenční doby jednat až po zavedení elektronické neschopenky. Klonili by se ke snížené náhradě v prvních třech dnech nemoci, pokud by se jim snížila pojistná sazba aspoň o 0,2 procentního bodu.

Podle zákona se má e-neschopenka začít využívat od ledna příštího roku. Podle vedení ministerstva práce je projekt v tomto termínu neproveditelný, proto navrhuje úpravu v zákoně zrušit a elektronické neschopenky odsunout na leden 2021. To už kritizovali ve Sněmovně Piráti. Podle nich by se měl projekt nastartovat podle plánu od příštího roku.

Zrušení karenční doby bude představovat další výdaje. Nemocenské pojištění by kvůli snížení odvodů zaměstnavatelům přišlo o příjmy. Několik miliard by to stálo i zaměstnavatele.

Karenční doba se v Česku zavedla od ledna 2008. Byla součástí úsporného balíčku. Hned po půl roce ji ale zrušil Ústavní soud s tím, že pokud si lidé platí pojistné 1,1 procenta, měli by dostávat v době stonání náhradu. Politici pak od ledna 2009 prosadili upravenou variantu, kdy se zrušily zaměstnancům odvody a zaměstnavatelům se sazba pojistného snížila ze 3,3 na 2,3 procenta. Před rokem 2008 se vyplácela v prvních třech dnech náhrada 25 procent, od čtvrtého dne pak 69 procent.