Muž si stěžoval na to, že kvůli blokací webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z usnesení publikovaného v databázi soudu.
Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. Městský soud v Praze předloni v červnu žalobu odmítl. Argumentoval například tím, že stát sporné weby sám nezablokoval, pouze k tomu vyzval provozovatele internetových služeb a operátory, což prý nelze pokládat za nezákonný zásah státního orgánu.
Následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Poukázal na to, že případný zásah veřejné moci by musel být namířen proti jednotlivci a přímo zasahovat do jeho veřejných subjektivních práv, což se v projednávané kauze nestalo. Zároveň NSS uvedl, že "nelze obecně dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky".
Advokát neuspěl ani u ústavních soudců. "Dle ÚS správní soudy dostatečně a logicky odůvodnily svůj závěr, že stěžovatelem deklarovaný zásah se přímo nedotýká jeho veřejných subjektivních práv. To pro odmítnutí žalobní legitimace stěžovatele v řízení před správními soudy postačí," stojí v usnesení soudce zpravodaje Tomáše Lichovníka, o kterém hlasovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Vláda 25. února 2022, den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, schválila usnesení, které se týkalo hybridního působení proti zájmům Česka. "Vláda vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině," stálo v usnesení.
Sdružení CZ.NIC zablokovalo v ten samý den například weby Aeronet.cz nebo Protiproud.cz. V květnu pak sdružení většinu webů zase odblokovalo. Přístup na stránky znemožnili na doporučení vlády také mobilní operátoři.
Na správní soudy se kvůli tomu obrátily i neziskové organizace Institute H21 a Otevřená společnost, se žalobou však neuspěly. Podle Městského soudu v Praze nešlo ze strany vlády o autoritativní pokyn soukromým subjektům, ale spíše doporučení či žádost, v praxi nevymahatelnou. Rozsudek městského soudu, loni potvrzený NSS, hovoří doslova o "nezávazné politické proklamaci doporučujícího charakteru".
Diskuze k článku ()