ÚS potvrdil právo na omluvu za článek, zdůraznil presumpci neviny

Novináři mohou v různých fázích trestního řízení podle ÚS používat termíny podezřelý, obviněný nebo obžalovaný z konkrétního trestného činu. “Při tom může médium použít nějaký hodnotící soud. Ale nesmí konstatovat jako fakt, že již stojí před soudem pachatel trestného činu,” řekl ČTK a Českému rozhlasu soudce zpravodaj Pavel Rychetský. Aktéři sporu se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Ve sporném článku vedla novinářská zkratka podle ústavních soudců k tomu, že čtenář mohl Ukrajincovu vinu považovat za hotovou věc. Nález připomíná velkou moc médií, která mohou kohokoliv vystavit značnému tlaku nebo “mediálnímu odsouzení”. Tlaku lze jen těžko čelit, přičemž následky pro další život mohou být fatální. Rychetský poukázal zvláště na citlivé případy typu podezření z pohlavního zneužívání. Mediální informování podle něj může mít nepřímý vliv i na rozhodování soudů. “Soudce, který takovou věc soudí, je z psychologického hlediska ve velmi obtížné situaci, když média unisono toho obžalovaného předem označují za odsouzeného pachatele,” řekl předseda ÚS.

Ze sporného článku je prý sice patrné, že trestní řízení proti Ukrajinci stále neskončilo a že otázku jeho viny stále řeší soud. “V pozadí takto podávaných informací však lze s ohledem na zvolenou novinářskou zkratku nalézt zřetelné konstatování, že vedlejší účastník prostě byl ‘kuplířem’,” uvedl Rychetský.

Pravomocný rozsudek v kauze Serheje Onyskiva a dalších obviněných nikdy nepadl. Případem se postupně zabývali čtyři soudci teplického soudu, nakonec na celou skupinu dopadlo amnestijní rozhodnutí prezidenta Václava Klause. Onyskiv vinu popíral.

Podle původní obžaloby skupina podezřelých nutila v dubských nevěstincích drsnými způsoby dívky z východní Evropy k prostituci. Speciální komando pozatýkalo skupinu v květnu 2004. Akce skončila obviněním 14 lidí a jejich umístěním do vazby. Na svobodu se dostali po chybě soudce. Většina pak opustila Česko. Onyskiv v zemi zůstal, stíhání se nevyhýbal.

Od Mafry později žádal jednak omluvu, jednak odškodnění 10.000 korun. Městský soud v Praze nejprve jeho žalobu zamítl s odkazem na právo na svobodu slova a šíření informací. Sporný článek prý nijak nepředjímal rozhodnutí o vině a text prý vycházel z informací státních orgánů o stíhání Onyskiva a dalších lidí za kuplířství a účast na zločinném spolčení. Proto je prý označení za “kuplíře” nebo “gang kuplířů” akceptovatelnou novinářskou zkratkou. Vrchní soud v Praze ale verdikt změnil a přiznal Onyskivovi omluvu, nikoliv však náhradu újmy.