ÚS vrátil ženě šanci na náhradu za majetek na Podkarpatské Rusi
Brno 5. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) vrátil ženě šanci na náhradu za majetek, který její rodina musela zanechat na Podkarpatské Rusi po jejím připojení k tehdejšímu Sovětskému svazu. Případ znovu projedná pardubická pobočka krajského soudu, která původně odkázala ženu na ministerstvo vnitra. Tam by ale se svým nárokem neuspěla. Speciální odškodňovací zákon z roku 2009 podle ÚS není překážkou pro soudní dořešení sporů, které začaly před jeho účinností, podle starších předpisů. Výsledek řízení ale stále zůstává otevřený.
K majetku se v roce 1947 přihlásil ženin strýc. Po jeho smrti v roce 1957 se závětní dědičkou stala právě ona. Ministerstvo financí jí však o pět let později dopisem oznámilo, že s ohledem na rozsah a hodnotu majetku jí nelze poskytnout náhradu. Dobové vyhlášky totiž umožňovaly odškodnit jen menší nemovitý majetek, zhruba na úrovni rodinného domku. Dědictví po strýci podle tehdejších úřadů představovalo rozsáhlý a výdělečný majetek.
Žena neuspěla ani s novou žádostí, kterou ministerstvo zamítlo v roce 2008. Reagovala žalobou, které vyhověl Okresní soud v Chrudimi a nařídil státu, aby ženě zaplatil 7,6 milionu korun plus úroky. Po odvolání ministerstva financí ale rozsudek zrušila pardubická pobočka krajského soudu a předala nárok ministerstvu vnitra, které má na starosti odškodňování pole speciálního zákona z roku 2009. Ten ale umožňuje vyplatit náhradu jen manželům či dětem původních majitelů, nikoliv vzdálenějším příbuzným. Nyní je znovu v platnosti verdikt soudu prvního stupně, znovu bude rozhodovat odvolací soud.
Podkarpatská Rus byla součástí Československa od roku 1919. Na počátku druhé světové války ji zabrala maďarská armáda. V roce 1945 území získal Sovětský svaz. Češi se tam už vrátit nestihli. Sovětský svaz pak poskytl zhruba 920 milionů korun jako vyrovnání za nemovitosti. Někdejší majitelé z řad Čechoslováků ale od komunistické vlády dostali jen asi 13 milionů korun.
Novou cestu k náhradě umožnil speciální zákon z roku 2009. Žadatelé měli ze zákona nárok na desetinásobek ceny nemovitostí stanovené podle příslušných vládních nařízení a vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka ale činila dva miliony korun za jeden majetek. Žádosti bylo možné podávat do konce roku 2013.
Další články
NS: Restaurace nemá nárok na náhradu marně vynaložených nákladů v době pandemie
Brno 8. června (ČTK) - Restaurace nemá nárok na náhradu nákladů, které zbytečně vynaložila na provoz v době covidových omezení. Nejvyšší soud (NS) zamítl dovolání firmy, která provozuje restauraci v Praze 5.
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
