Ústavní právníci: Zatím není důvod žalovat Zemana pro velezradu
Praha 28. května (ČTK) - Prezident Miloš Zeman podle ústavních právníků zatím neprovedl nic, kvůli čemu by mohl být žalován pro velezradu. Ústavní experti z Karlovy univerzity se na tom dnes shodovali v debatě o petici, podle níž by měli senátoři obžalovat Zemana za jeho kontroverzní výroky k válce na Ukrajině, za zpochybňování sankcí EU vůči Rusku za anexi Krymu, postoj k Číně a slova o vyhladovění Senátu.
“Žaloba pro velezradu nejenže nemůže projít, ale je neoprávněná,” uvedl Ján Gronský. Podle něj se Zeman “pohyboval a pohybuje na hraně své ústavní role” a jeho mluvčí musí každý týden vysvětlovat, co hlava státu některými výroky myslela.
Jan Wintr označil kritizované Zemanovy výroky za “nevhodné”, za velezradu je nepovažuje. Podle něj byla pochvala čínského systému spíše hodnotícím soudem. Podobně u výroků k rusko-ukrajinskému konfliktu by bylo třeba prokázat, že jsou myšleny jako podněcování k útočné válce. Ani podle Jana Kudrny neznamenala Zemanova slova ohrožení svrchovanosti a celistvosti republiky nebo jejího demokratického řádu, tedy jednání zákonem popisované jako velezrada. “Když prezident pochválí představitele hostitelské země, nemyslím, že chystá státní převrat,” poznamenal k Zemanově pobytu v Číně.
Jan Kysela nastolil otázku, zda by za velezradu mohlo být pokládáno i Zemanovo odmítání jmenovat některé profesory, tedy nenaplnění kompetencí hlavy státu. Výrok o vyhladovění Senátu tím, že by od státu nedostal peníze, byl podle Kysely “spíš hloupý” a na úrovni bolševického rozpuštění parlamentu. Podle Kysely je třeba vzít v potaz, že Zeman tato slova řekl svým voličům v Krnově, nikoli poslancům při schvalování rozpočtu.
Ani podle Václava Pavlíčka se prezident nedopustil ústavního deliktu. Podle něj se Zeman nezpronevěřil svým stanoviskům z prezidentské kampaně, v níž ho peticí podpořilo desetinásobně více příznivců, než kolik jich nyní navrhuje jeho obžalobu z velezrady.
Senát se bude bude peticí zabývat na svém zasedání vzhledem k tomu, že ji podepsalo na 11.000 obyvatel, tedy více než požadovaný počet pro projednání na schůzi horní komory.
Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová pochybuje o tom, že by žaloba byla přijata, i kdyby byl její obsah “pádný a nezpochybnitelný”. Připomenula, že návrh by muselo podat nejméně 27 senátorů a k Ústavnímu soudu by doputoval v případě, že by s ním souhlasily tři pětiny poslanců a senátorů.
Další články
Změnu financování ČT, kterou plánuje vláda, označil Senát za nežádoucí
Praha 29. července (ČTK) - Změnu financování České televize (ČT), kterou plánuje vládní koalice, označil dnes Senát za nežádoucí, nekoncepční a odporující platným pravidlům EU.
Dvacítka ekonomů varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel
Praha 28. července (ČTK) - Dvacítka českých ekonomů dnes apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli nimž prezident Petr Pavel vetoval návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Vláda schválila novelu zákona o obcích, má narovnat odměňování
Praha 27. července (ČTK) - Vláda dnes schválila novelu zákona o obcích, která má narovnat pravidla odměňování představitelů samospráv při souběhu funkcí.
Jak lépe využívat Listinu základních práv Evropské unie
Listina základních práv Evropské unie nepatří v praxi k nejčastěji využívaným nástrojům ochrany základních práv. Nejde přitom o specificky český jev. Také v dalších členských státech bývá Listina často upozaděna ve prospěch Evropské úmluvy o lidských právech nebo vnitrostátní úpravy základních práv. Její aplikační potenciál je však podstatně širší, než by se na první pohled mohlo zdát.
Úřad vlády hájí úpravu jednacího řádu, pravomoci premiéra podle něj neposiluje
Praha 24. července (ČTK) - Úřad vlády hájí přípravy změny jednacího řádu vlády zastaralostí dosavadního znění, které pochází z konce 90. let. Odvolává se také na to, že úpravu začal chystat už předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).


