Ústavní soud dostal návrh na zrušení části zákona o služebním poměru
Brno 16. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se musí znovu zabývat nejasnými kompetencemi pro rozhodování o nárocích příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění.
Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu navrhl zrušit část zákona o služebním poměru. Zároveň argumentuje proti závěrům ÚS, vyjádřeným v nálezu z roku 2020. Tehdy soudci konstatovali, že o nárocích na odškodnění by měly rozhodovat soudy, nikoliv služební funkcionáři, a to kvůli riziku systémové podjatosti. ČTK to zjistila ze soudních databází.
Zákon říká, že pokud dojde uvnitř bezpečnostního sboru k diskriminaci “jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře”, může se oběť obracet na soud. V ostatních případech, kdy problém spočívá přímo v rozhodnutí služebního funkcionáře, by měl o odškodnění rozhodovat opět služební funkcionář daného bezpečnostního sboru. Podle zvláštního senátu tak jednak vzniká nepatřičná dvoukolejnost, jednak jde o rozpor s názorem ÚS na systémovou podjatost.
“Setrvá-li ÚS na závěrech o riziku systémové podjatosti (…), bude moci dané zákonné ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem odstranit z právního řádu,” stojí v návrhu. Vyškrtnutí šesti slov by vedlo k plnému přechodu rozhodovací pravomoci o nárocích na odškodnění na civilní soudy.
Zároveň ale zvláštní senát dává svým návrhem ústavním soudcům “příležitost revidovat závěry o porušení práva na spravedlivý proces systémovou podjatostí”. Domnívá se totiž, že riziko podjatosti nehrozí vždy, ale jen v některých situacích, které lze řešit například vyloučením konkrétního služebního funkcionáře, případně mohou ochranu diskriminovaného pracovníka zajistit správní soudy.
Zvláštní senát se komplikovanou problematikou zabývá na základě konkrétní kauzy někdejšího policisty, který se stal obětí bossingu, tedy šikany na pracovišti. Podle dostupných informací jde o bývalého ředitele uherskohradišťské policie Bronislava Šabršulu. Bossing se měl odehrávat v letech 2011 a 2012. Šabršula později žádal omluvu a odškodnění 200.000 korun. Vzhledem k nejistotě, kdo vlastně má o odškodnění rozhodovat, se kauza dostala až ke zvláštnímu senátu, který řeší kompetenční spory, a nyní také k ÚS.
Návrh na zrušení části zákona obdržel ÚS v lednu. Dnes jej zpřístupnil na webu. Rozhodnutí pléna dosud nepadlo.
Další články
Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zpřesnit ochranu obchodního tajemství
Praha 17. srpna (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zpřesnit dosavadní právní úpravu ochrany obchodního tajemství, která podle úřadu obsahuje nejasnosti. Nově chce výslovně stanovit tři základní formy porušení obchodního tajemství, lépe chránit práva jeho legitimních uživatelů nebo zajistit ochranu tajemství i při jeho porušení mimo rámec hospodářského styku.
MPSV navrhlo změny příspěvků na zaměstnávání postižených
Praha 15. srpna (ČTK) - Příspěvek na vznik pracovního místa pro zdravotně postižené by mohl od příštího roku klesnout z až osminásobku na nejvýš 1,5násobek průměrné mzdy, u vážněji handicapovaných z dvanáctinásobku na 2,5nasobek.
NSS zamítl stížnost muže, který žádá obnovu pomníku rudoarmějce v Teplicích
Brno 14. srpna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost muže, který se domáhal obnovení pomníku rudoarmějce v Teplicích. Sochu loni zničili neznámí vandalové.
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.



