Ústavní soud dostal návrh na zrušení části zákona o služebním poměru
Brno 16. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se musí znovu zabývat nejasnými kompetencemi pro rozhodování o nárocích příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění.
Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu navrhl zrušit část zákona o služebním poměru. Zároveň argumentuje proti závěrům ÚS, vyjádřeným v nálezu z roku 2020. Tehdy soudci konstatovali, že o nárocích na odškodnění by měly rozhodovat soudy, nikoliv služební funkcionáři, a to kvůli riziku systémové podjatosti. ČTK to zjistila ze soudních databází.
Zákon říká, že pokud dojde uvnitř bezpečnostního sboru k diskriminaci “jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře”, může se oběť obracet na soud. V ostatních případech, kdy problém spočívá přímo v rozhodnutí služebního funkcionáře, by měl o odškodnění rozhodovat opět služební funkcionář daného bezpečnostního sboru. Podle zvláštního senátu tak jednak vzniká nepatřičná dvoukolejnost, jednak jde o rozpor s názorem ÚS na systémovou podjatost.
“Setrvá-li ÚS na závěrech o riziku systémové podjatosti (…), bude moci dané zákonné ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem odstranit z právního řádu,” stojí v návrhu. Vyškrtnutí šesti slov by vedlo k plnému přechodu rozhodovací pravomoci o nárocích na odškodnění na civilní soudy.
Zároveň ale zvláštní senát dává svým návrhem ústavním soudcům “příležitost revidovat závěry o porušení práva na spravedlivý proces systémovou podjatostí”. Domnívá se totiž, že riziko podjatosti nehrozí vždy, ale jen v některých situacích, které lze řešit například vyloučením konkrétního služebního funkcionáře, případně mohou ochranu diskriminovaného pracovníka zajistit správní soudy.
Zvláštní senát se komplikovanou problematikou zabývá na základě konkrétní kauzy někdejšího policisty, který se stal obětí bossingu, tedy šikany na pracovišti. Podle dostupných informací jde o bývalého ředitele uherskohradišťské policie Bronislava Šabršulu. Bossing se měl odehrávat v letech 2011 a 2012. Šabršula později žádal omluvu a odškodnění 200.000 korun. Vzhledem k nejistotě, kdo vlastně má o odškodnění rozhodovat, se kauza dostala až ke zvláštnímu senátu, který řeší kompetenční spory, a nyní také k ÚS.
Návrh na zrušení části zákona obdržel ÚS v lednu. Dnes jej zpřístupnil na webu. Rozhodnutí pléna dosud nepadlo.
Další články
EK chystá přísnější dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů
Brusel 24. září (zpravodajka ČTK) - Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků na výběr hotovosti.
Poslanci chtějí přidat k novému trestnímu činu týrání kočky či psa další zvířata
Praha 23. září (ČTK) - Ve Sněmovně opět vzbudil pozornost navrhovaný nový trestný čin, který by se vztahoval na bezdůvodné usmrcení kočky nebo psa ze zavrženíhodných pohnutek.
Ministerstvo navrhuje delší platnost řidičských průkazů, místo deseti na 15 let
Praha 22. září (ČTK) - Ministerstvo dopravy chce prosadit delší platnost řidičských průkazů, místo stávajících deseti let by měly mít platnost 15 let. Zároveň navrhuje povolit vyšší maximální rychlost pro obytné vozy z 80 na 100 kilometrů za hodinu na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla.
Vláda od října obnoví regulaci cen paliv, uvalila i mimořádnou daň na rafinerie
Praha 21. září (ČTK) - Vláda obnoví od 1. října regulaci cen pohonných hmot. Stejně jako na jaře bude ministerstvo financí denně stanovovat maximální ceny benzinu i nafty, které bude odvozovat od cenového průměru na burze a také z regulované marže obchodníků ve výši 2,50 Kč za litr paliva. Spolu s tím sníží spotřební daň na naftu, její úroveň klesne z původních 9,95 Kč na 8,011 Kč za litr. U benzinu zůstane daň beze změn.
Funkci finančního arbitra bude i dalších pět let zastávat Monika Nedelková
Praha 18. září (ČTK) - Funkci finančního arbitra bude i dalších pět let zastávat Monika Nedelková. V této pozici ji na další funkční období v pondělí potvrdila vláda, vyplývá z usnesení, které dnes kabinet zveřejnil na svých stránkách.



