Webinar VZMR
Právní Prostor

Ústavní soud dostal návrh na zrušení části zákona o služebním poměru

Brno 16. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) se musí znovu zabývat nejasnými kompetencemi pro rozhodování o nárocích příslušníků bezpečnostních sborů na odškodnění.

Ústavní soud dostal návrh na zrušení části zákona o služebním poměru

Zvláštní senát Nejvyššího správního soudu navrhl zrušit část zákona o služebním poměru. Zároveň argumentuje proti závěrům ÚS, vyjádřeným v nálezu z roku 2020. Tehdy soudci konstatovali, že o nárocích na odškodnění by měly rozhodovat soudy, nikoliv služební funkcionáři, a to kvůli riziku systémové podjatosti. ČTK to zjistila ze soudních databází.

Zákon říká, že pokud dojde uvnitř bezpečnostního sboru k diskriminaci “jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře”, může se oběť obracet na soud. V ostatních případech, kdy problém spočívá přímo v rozhodnutí služebního funkcionáře, by měl o odškodnění rozhodovat opět služební funkcionář daného bezpečnostního sboru. Podle zvláštního senátu tak jednak vzniká nepatřičná dvoukolejnost, jednak jde o rozpor s názorem ÚS na systémovou podjatost.

“Setrvá-li ÚS na závěrech o riziku systémové podjatosti (…), bude moci dané zákonné ustanovení pro rozpor s ústavním pořádkem odstranit z právního řádu,” stojí v návrhu. Vyškrtnutí šesti slov by vedlo k plnému přechodu rozhodovací pravomoci o nárocích na odškodnění na civilní soudy.

Zároveň ale zvláštní senát dává svým návrhem ústavním soudcům “příležitost revidovat závěry o porušení práva na spravedlivý proces systémovou podjatostí”. Domnívá se totiž, že riziko podjatosti nehrozí vždy, ale jen v některých situacích, které lze řešit například vyloučením konkrétního služebního funkcionáře, případně mohou ochranu diskriminovaného pracovníka zajistit správní soudy.

Zvláštní senát se komplikovanou problematikou zabývá na základě konkrétní kauzy někdejšího policisty, který se stal obětí bossingu, tedy šikany na pracovišti. Podle dostupných informací jde o bývalého ředitele uherskohradišťské policie Bronislava Šabršulu. Bossing se měl odehrávat v letech 2011 a 2012. Šabršula později žádal omluvu a odškodnění 200.000 korun. Vzhledem k nejistotě, kdo vlastně má o odškodnění rozhodovat, se kauza dostala až ke zvláštnímu senátu, který řeší kompetenční spory, a nyní také k ÚS.

Návrh na zrušení části zákona obdržel ÚS v lednu. Dnes jej zpřístupnil na webu. Rozhodnutí pléna dosud nepadlo.

Sdílet článek
Anag novinky 2026
X

Další články

Aktuality

Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí

Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Aktuality

Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům

Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Aktuality

Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS

Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Aktuality

Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu

Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Aktuality

Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo

Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Webinar VZMR