Ústavní soud odmítl Feriho stížnost v kauze znásilnění jako neopodstatněnou
Brno 12. září (ČTK) - Ústavní soud odmítl stížnost exposlance Dominika Feriho. Za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění dostal tři roky vězení. Soud stížnost považoval za zjevně neopodstatněnou.
Na usnesení, které vzešlo z neveřejného jednání, upozornila Česká televize (ČT) a je dostupné v soudní databázi.
Feri (dříve TOP 09) uplatňoval řadu námitek, tvrdil, že jeho jednání nebylo trestným činem, že trvají pochybnosti o vině, že soudy nezjistily všechny okolnosti a pochybily při hodnocení důkazů. Podle ústavních soudců ale Feri nepředložil nic, co by nasvědčovalo porušení jeho základních práv.
“Obecné soudy poskytly dostatek prostoru k uplatnění námitek a návrhů, ať už v hlavním líčení nebo v opravných prostředcích, věcí se dostatečně zabývaly a na základě provedených důkazů vyslovily jednoznačný závěr o naplnění skutkové podstaty trestného činu; postupovaly v souladu s procesními předpisy a rozhodnutí řádně a srozumitelně odůvodnily,” stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jaromírem Jirsou.
Feri si odpykává tříletý trest vězení. Do výkonu trestu nastoupil loni koncem května. Vinu od počátku odmítal, zpochybňoval věrohodnost dívek.
Dva dokonané skutky se podle pravomocného rozsudku staly ve Feriho žižkovském bytě. Tehdejší mladý teplický radní, student práv a populární influencer tam podle pravomocného rozsudku v březnu a listopadu roku 2016 líbal a osahával dvě dívky přes jejich nesouhlas a následně s nimi prováděl různé sexuální praktiky. Jedné z nich bylo v té době 17 let. V roce 2018 se pak Feri podle rozsudku pokusil o další znásilnění, když se snažil líbat a osahávat stážistku, kterou si jako poslanec přivedl do Sněmovny.
Policie původně prověřovala i výpovědi dalších žen, nestaly se však součástí obžaloby. Loni v červnu Ústavní soud vyhověl stížnosti jedné z nich a stíhání se v tomto rozsahu znovu rozeběhlo. Žena tvrdí, že měla s Ferim ve svých 17 letech souhlasný sexuální styk, při kterém si však Feri sundal kondom, s čímž nesouhlasila. Podle ústavních soudců lze podobné počínání kvalifikovat jako znásilnění.
Další čtyři ženy, které neuspěly ani u Ústavního soudu, si stěžují u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



