Ústavní soud odmítl stížnost Kramného, jenž marně usiloval o obnovu řízení
Brno 1. listopadu (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Petra Kramného, jenž marně usiloval o obnovu řízení. Odpykává si 28 let ve vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě.
Stížnost podal před rokem, podpořil jej také spolek Šalamoun, který se snaží upozorňovat na justiční omyly a pomáhat jejich obětem. Spolek dnes poskytl médiím usnesení, které zatím není zpřístupněné v databázi ÚS.
Odmítnutí ústavní stížnosti ČTK potvrdila i Kramného advokátka Jana Rejžková. Rozhodnutí ale nechce komentovat. Nechtěla ani uvést, zda zvažuje další právní kroky. “Nebudu se k tomu vyjadřovat,” řekla pouze.
Stížnost směřovala proti rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě, které obnovu řízení nepovolily. Obhajoba podle obou soudů nepředložila žádné nové skutečnosti, které by mohly mít vliv na vynesený rozsudek. Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
“Ani návrh na povolení obnovy řízení, ani další spisový materiál a konečně ani ústavní stížnost neuvádí žádné nové důkazy nebo skutečnosti, které by mohly být důvodem pro nové odlišné rozhodnutí o vině či trestu,” stojí v usnesení.
Obhajoba je podle ústavních soudců založená spíše na neurčitých, důkazně nepodložených či věcně irelevantních pochybnostech o skupinovém pochybení, ne-li přímo spiknutí. V některých svých projevech obhajoba podle usnesení překročila etický a právní rámec. ÚS se vymezil vůči strategii “výrazného mediálního působení a apelu na lidovou či občanskou ‘spravedlnost’”.
“Rozhodnutí ÚS je konečné a proti němu již není možné podat odvolání. Petr Kramný, který nadále vinu odmítá a tvrdí, že řízení nebylo spravedlivé, tak vyčerpal všechny dostupné právní prostředky v rámci české justice. Jeho trest mu končí v únoru 2042,” informoval spolek Šalamoun. Už dříve Šalamoun označil případ Kramného za největší justiční zločin po listopadu 1989.
Kramný podle obžaloby a pravomocného rozsudku zavraždil v roce 2013 v egyptském hotelu svou manželku a dceru elektrickým proudem. Řešil tak údajně dlouhodobé spory v rodině. V roce 2016 byl odsouzen na základě nepřímých důkazů. Vinu od počátku popíral. Rozsudek pak potvrdil Vrchní soud v Olomouci, Nejvyšší soud i ÚS.
Další články
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.
Poslanci navrhli vypustit výdejní boxy ze stavebního zákona
Praha 28. května (ČTK) - Poslanci dnes ve druhém čtení návrhu novely stavebního zákona navrhli z úpravy vypustit ustanovení zařazující výdejní boxy mezi drobné stavby. Regulace boxů podřazením pod stavební zákon bylo podle návrhu v rozporu s cílem novelizace. Návrh na vyřazení boxů ze skupiny drobných staveb podali Barbora Rázga, Patrik Nacher (oba ANO) a Jiří Havránek (ODS). Podle nich by bylo vhodnější spornou úpravu vypustit a případnou regulaci řešit jiným způsobem.



