Ústavní soud zamítl návrh na zrušení části zákona o půdě
Brno 20. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení části zákona o půdě. Nadále platí, že restituentům lze zvyšovat finanční náhradu za nevydané pozemky nad cenovou hladinu určenou podle vyhlášky z 90. let minulého století.
Zákon se kvůli tomu měnit nemusí, jeho nedostatky lze překlenout výkladem. Nález je dostupný na webu ÚS.
Aktuální řízení souvisí s nálezem z roku 2017. Tehdy ÚS řekl, že finanční náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle tehdejšího nálezu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let, které jsou často jen zlomkem nynější tržní hodnoty.
Podle Nejvyššího soudu se ale dřívějším nálezem ÚS otevřel příliš široký prostor pro interpretaci, včetně rizika, že lidé nebudou za srovnatelné pozemky dostávat také srovnatelné náhrady. Lepší než překlenovat deficity právní úpravy jiným výkladem by bylo ji zrušit a dát prostor zákonodárcům, aby zákon upravili, vyplývalo z návrhu Nejvyššího soudu.
Ústavní soudci ale v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka upozornili na to, že zásah do zákona by s sebou nesl další rizika. V rozhodovací praxi už podle dnešního nálezu panuje shoda na výkladu a použití sporného ustanovení. Finanční náhrada nemusí být nutně ekvivalentem aktuální tržní ceny, nicméně měla by umožnit odčinění nebo zmírnění křivd.
“Bližší podoba určování výše náhrady závisí na zobecnění specifik jednotlivých případů, k němuž na úrovni běžného zákona není Ústavní soud povolán,” stojí v nálezu.
Zákon konkrétně říká, že za pozemky, které se nevydávají a za které nelze poskytnout jinou parcelu jako náhradu, náleží peněžitá náhrada. Stanovuje se však v cenách určovaných podle vyhlášky z přelomu 80. a 90. let.
Případné vyšší finanční náhrady, přiznávané podle nynějšího právního názoru ÚS, se týkají jen dosud neuzavřených restitučních kauz. Jde o situace, kdy původní zemědělský nebo lesní pozemek z nějakého důvodu nelze vydat a nepřipadá v úvahu ani dohoda na náhradním pozemku.
Další články
Piráti v novele navrhují dávat obcím a krajům peníze za plochu dokončených bytů
Praha 13. září (ČTK) - Obce a kraje by měly dostávat peníze za dokončené a užívané byty na svém území, a to podle jejich obytné plochy. Peníze by jim měl poskytnout stát prostřednictvím rozpočtového určení daní z celostátního výnosu daně z přidané hodnoty.
Sněmovna zřejmě změní jednodenní dálniční známky na 24hodinové
Praha 10. září (ČTK) - Řidiči by se mohli od příštího roku dočkat dálniční známky, která by platila 24 hodin od zakoupení, nikoli jen do půlnoci daného dne jako nynější jednodenní známka. Počítá s tím doporučení sněmovního hospodářského výboru k vládní novele zákona o pozemních komunikacích, která má od příštího roku zastavit pravidelné zdražování dálničních známek.
Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb
Praha 9. září (ČTK) - Sněmovna dnes přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů.
Sněmovna opět schválila omezení pravomocí prezidenta k vedoucím stálých misí
Praha 8. září (ČTK) - Sněmovna znovu schválila většinou vládní koalice zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Přehlasovala dnes hlasy 104 ze 173 poslanců veto Senátu, podle něhož je změna protiústavním zásahem do kompetencí hlavy státu.
Obce by mohly po taxikářích požadovat zkoušky z češtiny a místopisu
Praha 7. září (ČTK) - Obce by mohly rozhodovat o tom, zda řidiči taxi, kteří jezdí v jejich katastru, musí mít zkoušky z českého jazyka a místopisu. Navrhují to dva pozměňovací návrhy k novele zákona o silničním provozu, který je ve Sněmovně před třetím čtením.
