Úsvit podal ústavní novelu, jež by umožnila přímou volbu starostů
Praha 5. září (ČTK) - Poslanci opozičního hnutí Úsvit předložili do Sněmovny ústavní novelu, která by umožnila zavést přímou volbu starostů. Podrobnosti by stanovoval prováděcí zákon, který by měl podle autorů vzejít z veřejné debaty a z dohody zákonodárců. Návrh na změnu ústavy uvádí pouze to, že lidé by starostu volili tajně podle všeobecného a rovného volebního práva.
“Předkladatelé navrhují tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcíhozákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných,” píšou autoři v důvodové zprávě. Současný stav, kdy starostů volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.
Hnutí Úsvit s předlohou spojilo kampaň před podzimními komunálními a senátními volbami a organizuje na její podporu petici. Tvrdí, že přímo volený starosta bude mít silnější mandát a větší odpovědnost, lidé budou moci snáze kontrolovat, jak naplňuje program.
Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.
Ve Sněmovně už přitom leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v menších obcích. Lidé by mohli starostu vybírat i v těch obcích, v nichž by z rozhodnutí zastupitelstva nevznikla rada. Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.
Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Předkladatelé ústavní novely z hnutí Úsvit takové riziko připouštějí. Prováděcí zákon by proto podle nich musel přesně rozdělit pravomoci mezi přímo volené starosty a zastupitelstva.
Před tím, než začnou předlohu posuzovat zákonodárci, ji dostane k posouzení vláda. Keschválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře zastoupení nemá.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



