Úsvit podal ústavní novelu, jež by umožnila přímou volbu starostů
Praha 5. září (ČTK) - Poslanci opozičního hnutí Úsvit předložili do Sněmovny ústavní novelu, která by umožnila zavést přímou volbu starostů. Podrobnosti by stanovoval prováděcí zákon, který by měl podle autorů vzejít z veřejné debaty a z dohody zákonodárců. Návrh na změnu ústavy uvádí pouze to, že lidé by starostu volili tajně podle všeobecného a rovného volebního práva.
“Předkladatelé navrhují tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcíhozákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných,” píšou autoři v důvodové zprávě. Současný stav, kdy starostů volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.
Hnutí Úsvit s předlohou spojilo kampaň před podzimními komunálními a senátními volbami a organizuje na její podporu petici. Tvrdí, že přímo volený starosta bude mít silnější mandát a větší odpovědnost, lidé budou moci snáze kontrolovat, jak naplňuje program.
Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.
Ve Sněmovně už přitom leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v menších obcích. Lidé by mohli starostu vybírat i v těch obcích, v nichž by z rozhodnutí zastupitelstva nevznikla rada. Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.
Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Předkladatelé ústavní novely z hnutí Úsvit takové riziko připouštějí. Prováděcí zákon by proto podle nich musel přesně rozdělit pravomoci mezi přímo volené starosty a zastupitelstva.
Před tím, než začnou předlohu posuzovat zákonodárci, ji dostane k posouzení vláda. Keschválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře zastoupení nemá.
Další články
Soud opět potvrdil rozhodnutí ÚOHS o zakázce na digitalizaci stavebního řízení
Brno 4. června (ČTK) - Krajský soud v Brně znovu potvrdil rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který zakázal ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) plnění smlouvy na jednu ze zakázek souvisejících s digitalizací stavebního řízení.
Český miliardář musí zbořit vilu v Provence, potvrdil francouzský Nejvyšší soud
Paříž 3. června (ČTK) - Francouzský nejvyšší soud v úterý potvrdil loňské rozhodnutí odvolacího soudu, jenž nařídil zbourání rozsáhlé vily, kterou si na jihu Francie nechal v minulém desetiletí nelegálně postavit český miliardář.
Elektronizace správy voleb bude zřejmě naplno spuštěná až od roku 2028
Praha 2. června (ČTK) - Elektronizace správy voleb bude naplno spuštěná až od roku 2028. Odklad dnes Sněmovna zrychleně a jednomyslně schválila už v úvodním kole spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené. Kvůli němu budou kandidáti na senátory i prezidenta nadále vybíráni ze samostatných hlasovacích lístků, nikoli z jednoho společného, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb.
Novela stavebního zákona může způsobit kolaps povolování staveb
Praha 1. června (ČTK) - Chystaná novela stavebního zákona může podle ekologického hnutí Arnika způsobit kolaps povolování staveb. Podle hnutí budou v Česku zhruba dva roky fungovat tři různé režimy povolování, což bude znamenat právní nejistotu.
Soud zamítl návrhy na neplatnost hlasování v referendu o bazénu v Prostějově
Prostějov 29. května (ČTK) - Krajský soud v Brně zamítl dva návrhy na vyslovení neplatnosti dubnového hlasování v místním referendu v Prostějově o délce plánovaného bazénu. Jejich autoři požadovali, aby se referendum opakovalo na podzim souběžně s komunálními volbami.



