Úsvit podal ústavní novelu, jež by umožnila přímou volbu starostů
Praha 5. září (ČTK) - Poslanci opozičního hnutí Úsvit předložili do Sněmovny ústavní novelu, která by umožnila zavést přímou volbu starostů. Podrobnosti by stanovoval prováděcí zákon, který by měl podle autorů vzejít z veřejné debaty a z dohody zákonodárců. Návrh na změnu ústavy uvádí pouze to, že lidé by starostu volili tajně podle všeobecného a rovného volebního práva.
“Předkladatelé navrhují tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcíhozákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných,” píšou autoři v důvodové zprávě. Současný stav, kdy starostů volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.
Hnutí Úsvit s předlohou spojilo kampaň před podzimními komunálními a senátními volbami a organizuje na její podporu petici. Tvrdí, že přímo volený starosta bude mít silnější mandát a větší odpovědnost, lidé budou moci snáze kontrolovat, jak naplňuje program.
Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.
Ve Sněmovně už přitom leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v menších obcích. Lidé by mohli starostu vybírat i v těch obcích, v nichž by z rozhodnutí zastupitelstva nevznikla rada. Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.
Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Předkladatelé ústavní novely z hnutí Úsvit takové riziko připouštějí. Prováděcí zákon by proto podle nich musel přesně rozdělit pravomoci mezi přímo volené starosty a zastupitelstva.
Před tím, než začnou předlohu posuzovat zákonodárci, ji dostane k posouzení vláda. Keschválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře zastoupení nemá.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
