Úsvit podal ústavní novelu, jež by umožnila přímou volbu starostů
Praha 5. září (ČTK) - Poslanci opozičního hnutí Úsvit předložili do Sněmovny ústavní novelu, která by umožnila zavést přímou volbu starostů. Podrobnosti by stanovoval prováděcí zákon, který by měl podle autorů vzejít z veřejné debaty a z dohody zákonodárců. Návrh na změnu ústavy uvádí pouze to, že lidé by starostu volili tajně podle všeobecného a rovného volebního práva.
“Předkladatelé navrhují tuto novelu ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcíhozákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě věcí veřejných,” píšou autoři v důvodové zprávě. Současný stav, kdy starostů volí zastupitelstvo, které taky obec spravuje, podle nich podporuje kolektivní neodpovědnost.
Hnutí Úsvit s předlohou spojilo kampaň před podzimními komunálními a senátními volbami a organizuje na její podporu petici. Tvrdí, že přímo volený starosta bude mít silnější mandát a větší odpovědnost, lidé budou moci snáze kontrolovat, jak naplňuje program.
Zavedení přímé volby starostů měla v programu bývalá koaliční vláda Petra Nečase (ODS), nakonec od záměru ustoupila. Autoři nynější ústavní novely se v návrhu odvolávají na rozbory, které za Nečasova kabinetu k přímé volbě vznikly.
Ve Sněmovně už přitom leží předloha skupiny poslanců TOP 09 a Starostů, která předpokládá zavedení přímé volby starostů v menších obcích. Lidé by mohli starostu vybírat i v těch obcích, v nichž by z rozhodnutí zastupitelstva nevznikla rada. Přímo voleného starostu by obyvatelé mohli podle normy odvolat v místním referendu, zastupitelé by takovou pravomoc neměli.
Někteří poslanci upozorňují na možné konflikty mezi přímo volenými starosty a zastupitelstvy, pokud by v nich neměli většinu. Předkladatelé ústavní novely z hnutí Úsvit takové riziko připouštějí. Prováděcí zákon by proto podle nich musel přesně rozdělit pravomoci mezi přímo volené starosty a zastupitelstva.
Před tím, než začnou předlohu posuzovat zákonodárci, ji dostane k posouzení vláda. Keschválení ústavní novely by Úsvit musel získat třípětinovou většinu ve Sněmovně i v Senátu. V dolní komoře má 14 z 200 poslanců, v horní komoře zastoupení nemá.
Další články
Pracovní doba není jen otázkou začátku a konce směny. Víte, co všechno se do ní počítá?
Kdy pracovní doba skutečně začíná a končí? Co už je doba odpočinku? Jak správně posoudit pracovní cestu, čekání na práci nebo práci přesčas? A jaké důsledky může mít nesprávné posouzení pracovní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele?
Senátoři připraví stížnost k Ústavnímu soudu na služební zákon
Praha 18. října (ČTK) - Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že senátoři připraví návrh k Ústavnímu soudu na zrušení některých částí služebního zákona. Poslanecká sněmovna tento týden přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k zákonu.
NSS: Inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit ředitelskou důtku
Brno 16. října (ČTK) - Česká školní inspekce ani ministerstvo školství nemají pravomoc zrušit či vymazat důtku ředitele školy. Nemohou ani přezkoumávat důvody jejího udělení.
Sněmovna schválila nové povinnosti v trestním řízení pro část firem
Praha 14. října (ČTK) - Společnosti, které poskytují elektronickou komunikaci či nabízejí správu a provoz domén, zřejmě budou muset určit konkrétní provozovnu nebo osobu zodpovědnou za poskytnutí důkazů pro trestní řízení.
Ode dneška je možné podávat stížnosti na výsledky letošních voleb
Praha 14. října (ČTK) - Ode dneška do 23. října je možné obrátit se na správní soudy se stížnostmi na zvolení některého z kandidátů v letošních obecních a senátních volbách. Státní volební komise v pondělí schválila výsledky voleb.



