Články s tagem: ústava

Brusel 29. září (ČTK) - Evropská komise je znepokojena změnami v ústavě schválenými minulý pátek slovenským parlamentem. ČTK to dnes sdělil mluvčí exekutivy Evropské unie, který zdůraznil, že unijní právo je nadřazeno národním zákonům včetně ústavy.

Praha 9. dubna (ČTK) - Rozšířit pravomoc Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) na prověrku hospodaření České televize a Českého rozhlasu má senátorská ústavní novela, kterou dnes horní parlamentní komora podpořila v úvodním kole projednávání. Před závěrečným schvalováním novelu posoudí senátní výbory ústavně-právní a kulturní, dostaly na to měsíc místo 60 dnů.

Správní orgán obecně není oprávněn sám posoudit soulad podzákonného předpisu se zákonem, což se vyvozuje především z čl. 95 odst. 1 Ústavy.

Brno 4. listopadu (ČTK) - Nejvyšší soud navrhl Ústavnímu soudu, aby ze zákoníku práce vyškrtl ustanovení, které v určitých situacích umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu. Není to slučitelné s ústavním pořádkem, domnívá se Nejvyšší soud.

Federální Nejvyšší soud Spojených států vynesl na konci června několik velmi důležitých verdiktů, které vyvolaly v americké společnosti značné kontroverze. Ve světle trojice rozhodnutí Biden v. Nebraska (anulování studentského dluhu), SFA v. Harvard (tzv. affirmative action/"pozitivní diskriminace") a 303 Creative LLC v. Elenis (otázka výhrady svědomí) však bylo poněkud upozaděno jedno další podstatné rozhodnutí, konkrétně Counterman v. Colorado.

Ústava je v podstatě mírovým řádem.[1] Je tak velmi dobře představitelné, že bude upravovat pouze takové modely vládnutí (výkonu veřejné moci), které z objektivních důvodů nebude možné využít v situaci zásadního ohrožení ústavního řádu, nebo které nebudou stačit na potlačení takové mimořádné situace, přičemž alternativy výslovně v ústavě upraveny nebudou.

Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.

Praha 23. března (ČTK) - Ústavní právníci oslovení, které ČTK oslovila, se neshodují na tom, zda je případná žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o tři měsíce v souladu s předpisy.

Vzhledem k aktuální povolební situaci a intenzivním diskuzím o zdravotním stavu prezidenta České republiky panují pochybnosti ohledně jeho schopnosti řádně vykonávat prezidentskou funkci.

Sněmovna schválila v tomto volebním období dosud dvě z desítky navrhovaných změn ústavy, a to rozšíření prověrkových pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu a dobrovolný klouzavý mandát pro poslance, kteří by se stali členy vlády. Přijetí těchto ústavních novel do říjnových voleb je však značně nejisté, protože senátoři ani jednu z nich zatím neprojednali. Může se tak zopakovat situace z minulého volebního období, v němž nebyla přijata žádná úprava ústavy z deseti navrhovaných. Tehdy poslanci sice rozšíření pravomocí kontrolního úřadu odhlasovali, Senát je ale neschválil.

Praha 11. listopadu (ČTK) - Sněmovna dala šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu. V dnešním úvodním kole podpořila hned tři poslanecké návrhy. Odolaly snaze ODS na zamítnutí a nyní je posoudí výbory i ústavní komise dolní komory.

Příspěvek [1] je krátkým zamyšlením nad ideou demokratického právního státu, kdy je stručně pojednáno o jak o atributech právního, tak i demokratického státu. Demokratický právní stát a jeho podstatné náležitosti (tzv. materiální ohnisko) jsou klíčovým pojmem ústavní teorie.

V Praze 25. května 2020 – Reakce na epidemii a její následky je závažný úkol státu, který vyžaduje i rychlé a účinné využití dostupných nástrojů právní regulace mimořádných situací. Podle názorové platformy Rozumné právo však praktické použití těchto nástrojů odhalilo řadu problémů z hlediska jejich ústavnosti a zákonnosti. „I v mimořádných situacích, jako jsou epidemie, je třeba trvat na důsledném dodržování Ústavy, Listiny, ústavních a jiných zákonů, principů parlamentní demokracie a demokratického právního státu,“ upozorňují členové platformy Rozumné právo.

V právně-filozofických kruzích se stále častěji řeší otázka střetu autority lidu jakožto konečného suveréna a ústavodárce a Ústavního soudu, případně jiných soudů při ochraně ústavnosti. Rád bych se ve svém příspěvku věnoval napětí mezi těmito dvěma subjekty (mezi lidem a Ústavním soudem) s ohledem na ústavní ochranu materiálního jádra Ústavy vyjádřeného v čl. 9 odst. 2. Jedná se o stručné a krátké shrnutí otázek, se kterými se dnes potýkáme.

Dovolím si dnešní úvahu zahájit trochu zpravodajsky. JUDr. Ján Šikuta, Ph. D., byl dne 11. 5. 2020 zvolen kandidátem na předsedu Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Jeho jmenování navrhuje slovenské paní prezidentce Soudní rada poté, co dvanáct ze sedmnácti přítomných členů bylo pro, žádný nehlasoval pro druhého kandidáta JUDr. Ivana Rumanu. Pozoruhodný je způsob výběru slovenské hlavy justice, a to i ve srovnání s našimi poměry.

Praha 25. února (ČTK) - Česká národní banka vydá ve středu pamětní stříbrnou minci připomínající 100. výročí schválení československé ústavy a vzniku Ústavního soudu. Mince má nominální hodnotu 500 korun. Informace uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě.

Praha 23. září (ČTK) - Otálením s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a před dvěma lety Andreje Babiše (ANO) z funkce ministra financí porušil prezident Miloš Zeman ústavu. Shodli se na tom ústavní právníci Jan Kysela, Jan Wintr a Jan Kudrna při sněmovním semináři nazvaném Klíčové aspekty ústavní žaloby na prezidenta. Zeman čelil výtkám také například za udržování úřednické vlády Jiřího Rusnoka a první Babišovy vlády bez důvěry v demisi. Prorektor Univerzity Karlovy (UK) Aleš Gerloch, kterého Zeman neúspěšně navrhoval na ústavního soudce, řekl České televizi, že by prezident kvůli zmíněným skutkům neměl čelit žalobě.

V souvislosti s připravovanou novelou zákona o soudech a soudcích opětovně vyvstala otázka ústavních souvislostí opakovaného výkonu funkce předsedy a místopředsedy soudu. Jedná se o variaci na téma deset let starého nálezu Ústavního soudu, který doposud vyvolává emoce.

Mé dnešní téma není nijak sofistikované a nemá žádnou teoretickou ambici. V zásadě jde o popis doprovázený plytkými komentáři. Rád bych vám popsal, jaké návrhy ústavních zákonů se toho času nacházejí v Poslanecké sněmovně.

Praha 3. července (ČTK) - Nezávislost státních zastupitelství by podle nejvyššího žalobce Pavla Zemana nejlépe garantovalo, kdyby z ústavy nebyla součástí výkonné moci. Zeman to dnes řekl novinářům po schůzce se senátory k novele zákona o státním zastupitelství. Předseda senátního ústavně-právního výboru a někdejší žalobce Miroslav Antl (za ČSSD) by s takovou ústavní změnou souhlasil. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) poté vzkázala, že by této změně fandila.

Praha 5. února (ČTK) - Piráti připravili návrh, podle něhož by členové vlády neměli být zároveň poslanci, dokud budou zastávat vládní funkci. ČTK to dnes oznámil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek s tím, že návrh podepsalo 46 poslanců včetně zástupců ANO, SPD a STAN.

Předkládaný příspěvek se věnuje zejména teoretickým konceptům, které jsou spojeny se vznikem ústav nebo s jejich změnami, ať už se jedná o změny parciální, nebo komplexní, kdy dochází k přijetí zcela nových ústavních listin. Ústavy se obecně spolu s vývojem společnosti kontinuálně přizpůsobují aktuálním okolnostem, proto jsou změny těchto dokumentů relativně časté.

Pro začátek je třeba vymezit si rozdíl mezi ústavním systémem a ústavním pořádkem. Ústavní pořádek představuje soubor ústavních předpisů České republiky vymezených v čl. 112 Ústavy, je to vlastně polylegální Ústava, ústava v širším smyslu, která má význam normativní. Oproti tomu ústavní systém tvoří soustava ústavních orgánů České republiky a jejich vzájemných vztahů. Jedná se tedy o pojem institucionální.

Občas se v souvislosti s referendem objevují teze, podle kterých není demokracie bez referenda úplná, nebo absence referenda v našem ústavním pořádku představuje jakýsi ústavní deficit. Obě tyto formulace najdeme například v důvodové zprávě k poslednímu vládnímu návrhu ústavního zákona o obecném referendu z minulého volebního období, který nakonec nebyl schválen.

Jsou čeští občané připraveni na referendum? Prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., míní že nikoli. Ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie na téma referenda v českém ústavním pořádku vystoupí již za několik dní na kongresu Právní prostor.